Rok 2010. Island se vzpamatovává z nejvážnější ekonomické a finanční krize svých novodobých dějin a žádá o vstup do Evropské unie. Evropský komisař pro rozšíření odhaduje, že Island by mohl být členem unie během dvou let. - Rok 2013. Před několika dny Reykjavík oznámil, že v rozhovorech o přijetí nehodlá hned tak pokračovat...
Něco takového tu ještě nebylo. Nová islandská vláda, do jejíhož čela se po volbách na konci dubna postavili euroskeptici ze Strany nezávislosti a Pokrokové strany, oznámila, že zastavuje rozhovory s Evropskou unií. Minimálně do referenda, které premiér Sigmundur Gunnlaugsson hodlá vypsat "nejpozději za čtyři roky". "Rozhovory s Evropskou unií byly zastaveny, dokud se neuskuteční referendum na toto téma," prohlásil premiér. Vzhledem k tomu, že velká většina Islanďanů je v současnosti proti vstupu země do Evropské unie, je velmi nepravděpodobné, že by k pokračování rozhovorů vůbec někdy došlo.
Prestiž Evropské unie dostala pořádnou ránu, podobnou té, když vstup do Evropské unie odmítli v roce 1994 Norové (bylo to už druhé norské referendum se zamítavým výsledkem, první se konalo - tenkrát šlo o členství v předchůdci Evropské unie, Evropském hospodářském společenství - roku 1972). Norsko, nejbohatší stát Evropy, ovšem uspořádalo referendum ještě před zahájením rozhovorů.
Sledi, tresky, miliardy dolarů
Islandský krok nepředstavoval blesk z čistého nebe. Rozhovory už jednou přerušila z taktických důvodů i předchozí proevropská vláda v čele se sociálními demokraty letos v lednu, když přišla na přetřes nejcitlivější témata, především rybolov. Vývoz ryb, hlavně jde o sledě a tresky, tvoří v současnosti 75 procent exportu ostrova, jenže po vstupu Islandu do unie by ostrovní stát musel do svých vod vpustit rybářské lodě ze všech zemí společenství.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s www.finmag.cz a jehož autorem je Luboš Palata, čtěte ZDE.
