Lídři států eurozóny dosáhli v pondělí časně ráno shody nad podobou záchrany kyperských bank a tím i celé tamní ekonomiky. Ostrovní země získá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu úvěr ve výši 10 miliard eur, zbylých téměř šest miliard musejí Kypřané sehnat sami.
Schválený plán nepotěší majitele bankovních účtů s vklady nad 100 tisíc eur (zhruba 2,5 milionu korun). Vklady nad touto hranicí totiž budou zdaněny a spekuluje se o sazbě až 30 procent. V případě banky Laiki má být zdanění ještě vyšší. Nejvíce budou postiženi bohatí Rusové, kteří mají podle odhadů v zemi uloženo až 30 miliard eur.
Jak se problémy Kypru dotknou České republiky? Přijdou Češi také v zemi o část svých vkladů? Jak to ovlivní cestovní ruch a vzájemný zahraniční obchod? On-line deník TÝDEN.CZ přináší odpovědi na tyto a další klíčové otázky.
Přijdou Češi a české firmy na Kypru o část svých vkladů?
Tuzemští analytici se v odpovědi na tuto otázku rozcházejí. Přesněji řečeno v rozsahu případných ztrát. "Řada českých firem zřejmě drží v kyperských bankách své peníze. Ohledně celkové částky je zatím předčasné činit odhady, jsem nicméně přesvědčen, že pro některé z firem budou finanční ztráty citelné," míní ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Naopak Miroslav Novák ze společnosti Akcenta očekává ztráty spíš menší. "Převážná většina českých firem má na Kypru především provozní účty. Pokud tedy české firmy nějaké ztráty utrpí, tak se z mého pohledu bude jednat jen o poměrně malé částky. Co se ale českých firem nepochybně dotkne, je skutečnost, že daňový ráj jménem Kypr v podobě, v jaké fungoval v posledních letech, definitivně skončí," míní Novák.
Bude se Česká republika nějaký způsobem - byť i nepřímo - podílet na pomoci Kypru?
Ne. Půjčka Kypru bude financována ze záchranného fondu ESM, na němž se podílejí jen členské země eurozóny. Podle Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta to však může ovlivnit některé firmy. "Některé české firmy mohou nést část ztrát, které pramení ze zmražení vkladů nad 100 tisíc eur," míní Novák.
Ovlivní nějak situace na Kypru vnímání země jako turistické destinace?
Cestovního ruchu by se současná situace dotknout neměla. Naopak - ceny v tamních letoviscích by mohly mírně poklesnout. "Vzhledem k tomu, že vláda nakonec s největší pravděpodobností nesáhne na vklady do 100 tisíc eur, tak zemi pravděpodobně minou masové nepokoje a demonstrace, které by měly jinak na turistický vliv negativní dopad. Nelze však vyloučit občasné stávky s dopadem na hromadnou dopravu po vzoru Řecka," míní Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Podle Jana Osúcha, mluvčího cestovní kanceláře Fischer, odletí každým rokem na Kypr zhruba 15 tisíc českých turistů. Sezona však ještě nezačala. "První klienti s námi na Kypr poletí až na konci května. Věříme, že do té doby se situace uklidní a politická rozhodnutí nebudou mít na tamní turistický ruch žádný vliv. Na druhou stranu, lidé dobře vědí, že i když se například Řecko v minulosti potýkalo s ekonomickými problémy, situace v letoviscích byla vždy bezproblémová," říká Osúch.
"Negativní vliv na poptávku by měl jen případný bankrot Kypru," dodává mluvčí Čedoku Tomáš Brejcha. Jaromír Beránek z poradenské společnosti Mag Consulting připomíná ještě další dva důležité aspekty. Podle něj se většina zboží (kromě ovoce a mléčných výrobků) musí na Kypr dovážet a případná platební neschopnost by se mohla projevit v nedostatku zboží po určitou dobu. Rozhodující pro vývoj cestovního ruchu na ostrově bude, jak zareagují ruští turisté, kterých jezdí na ostrov 200 tisíc. Pokud by jich část vypadala, museli by na to kyperští hoteliéři podle Beránka zareagovat zlevněním pobytů.
Jaký dopad bude mít situace na Kypru na obchodní výměnu s Českou republikou?
Na vzájemný obchod mezi Českem a Kyprem bude mít podle ekonomů mnohem větší vliv dlouhodobá recese, která středomořskou zemi čeká. Samo řešení otázky problematických kyperských bank tuto recesi prodlouží a zhorší, ale s tím se nedá nic dělat. "Kypr je z pohledu českého exportu jen okrajovým teritoriem, protože za celý loňský rok tam směřovalo zboží jen za 3,3 miliardy korun, respektive 0,1 procenta českého vývozu," říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
Kdyby byla Česká republika v pozici Kypru a žádala by o pomoc ve stejném poměru jako Kypřané, o jakou částku by šlo?
Podle ekonomů by šlo o sumu v řádu bilionů korun. "Když vyjdeme z částky 10 miliard eur, tak pro zemi o velikosti České republiky by šlo o částku 85 miliard eur, respektive 2,2 bilionu korun. Je to ovšem jen pro představu. Když vezmeme celou částku, o kterou Kypr původně žádal (necelých 16 miliard eur), tak na naše poměry by šlo o 3,4 bilionu korun," uzavřel Petr Dufek z ČSOB.
