"Nastal čas na méně sobecký kapitalismus," napsal Richard Layard do Financial Times. Otázce, jak spolu souvisí ekonomický pokrok a štěstí populace, se londýnský profesor ekonomie věnuje dlouhodobě.
"Navzdory masivnímu růstu hospodářství se spokojenost obyvatel USA a Velké Británie od roku 1950 nezvýšila," tvrdí. Na pomoc si bere anglosaské učení, podle kterého pokrok znamená růst spokojenosti a snížení bídy, nikoliv hromadění statků. "Inovace mohou být užitečnými nástroji, ne však konečnými cíli," dodává. Myslí si, že jednou z příčin hospodářské krize je růst soupeřivosti a snížení důvěryhodnosti jednotlivců.
ČTĚTE TAKÉ: Na Čínu padl stres. Psychoterapeutů je málo
V roce 1960 považovalo šedesát procent Angličanů své okolí za důvěryhodné. Dnes se toto číslo snížilo o polovinu. Propad se projevil především v bankovním sektoru, kde podle autora působí řada poradenských společností, které neberou ohled na základní lidskou potřebu stability. Pokles však nelze přehlédnout ani na pracovištích nebo v rodinném životě. Layard kritizuje, že společnost obětovala ekonomickému růstu a zvyšování produktivity základní hodnoty, tedy mezilidské vztahy.
Ekonomové potřebám lidí nerozumí
"Jedinec se dnes může spolehnout pouze na svůj vlastní zájem. Hlavní motivací je mu snaha předehnat co nejvíce lidí okolo sebe. Takový přístup je však kontraproduktivní," píše Layard. Současní ekonomové podle jeho názoru postrádají realistické představy o tom, co uspokojuje potřeby jedince.
ČTĚTE TAKÉ: Tomáš Baťa byl oceněn za celoživotní kapitalismus
Období krize považuje za ideální čas na nápravu. "Lidé více inklinují k vzájemné spolupráci." Autor věří, že se společnost díky recesi zbaví přílišného individualismu a naučí se větší sociální odpovědnosti. Zdůrazňuje, že by se jeho myšlenky neměly zaměňovat s komunismem, ve kterém jsou lidé nejméně šťastní a ekonomika dosahuje nejhorších výsledků. Ideální systém podle něj ztělesňuje "humanitnější verze kapitalismu", kterou bude provázet lepší regulace a více důrazu na vzájemnou důvěru. V současnosti je této ideji nejblíže Švédsko, kterému se podle Layarda podařilo zkombinovat ekonomickou efektivitu a nejvyšší úroveň lidského štěstí.
Foto: archiv Týdne