Evropští zaměstnavatelé volají po dalších finančních stimulech a varují: o práci letos může přijít až 4,5 milionu lidí. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy však odmítají potřebu nových fiskálních útrat. Dosud provedená opatření začnou podle nich již brzy přinášet výsledky.
Průmyslová produkce v největší evropské ekonomice Německu se v lednu propadla pátým měsícem za sebou a dostala se nejhlouběji od znovusjednocení země v roce 1990. Hospodářské potíže v Evropské unii zdaleka nekončí a zástupci evropských podniků žádají Evropskou centrální banku (ECB) o další a silnější kroky k nastartování poptávky. Podle nich může v EU letos ztratit zaměstnání dalších 4,5 milionu lidí, informuje server The Wall Street Journal.
Největší sdružení zaměstnanců v EU BusinessEurope se dovolává pomoci u centrální banky a Evropské investiční banky. "Výrazné zhoršení nákladů financování i přístupu k němu ohrožuje životy mnoha evropských společností," uvádí organizace.
ČTĚTE TAKÉ: Nezaměstnaných v EU přibývá: za leden 400 tisíc dalších
V případě propuštění takového počtu lidí by nezaměstnanost EU v letošním roce stoupla na devět procent, tedy o dvě procenta oproti roku 2008. Skupina zaměstnanců údajně očekává škrty dvou milionů pozic jen ve Španělsku a Británii.
Přes rostoucí tlaky lobbistů na ochranu pracovních míst jsou šéfové evropských vlád vytrvalí v odmítání dalších fiskálních stimulů. "Ve srovnání se Spojenými státy máme velice silný systém pojistných opatření. Pokud tedy hovoříme o fiskálním stimulu v USA a v Evropě, není to jedna a táž věc," uvedl podle serveru prezident Evropské komise José Manuel Barroso.
ČTĚTE TAKÉ: Rok 2009: recese bude pro trh práce zničující
Foto: Vasily Fedosenko
