Obchodní a hospodářská spolupráce patřila k hlavním tématům jednání ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. S prezidentem Si Ťin-pchingem kremelský šéf podle agentury TASS dojednal kroky k oživení obchodu, jehož objem navzdory deklaracím o rozšiřování spolupráce v poslední době klesal.
Příčinou poklesu je podle Putina propad cen ropy a nestabilita finančních trhů. Situaci by měla zlepšit řada nových projektů, přičemž "lokomotivou" posilování vztahů by měly být energetika, letectví a kosmický průmysl.
Vládní představitelé Ruska a Číny podepsali v Pekingu dohodu o společném ambiciózním vývoji nového velkého dopravního letounu, který má podle moskevského tisku konkurovat západním velkokapacitním letadlům Airbus a Boeing. Společně rovněž budou letecké firmy obou zemí pracovat na vývoji nového těžkého vrtulníku.
Čína v evropské části Ruska vybuduje vysokorychlostní železniční trať z Moskvy do Kazaně za bilion rublů (370 miliard korun). Na trase dlouhé 770 kilometrů mají vlaky dosahovat rychlosti 400 kilometrů za hodinu. Dohoda má být podle Putina uzavřena do konce letošního roku. Obě země se budou podílet na výstavbě dálnice spojující evropský a asijský kontinent, kterou šéf Kremlu označil za "transeuroasijskou magistrálu".
Putin a Si se v Pekingu zúčastnili slavnosti věnované 15. výročí podpisu základní politické smlouvy mezi Ruskem a Čínou. Obě země chtějí v nynějších podmínkách spolupracovat zejména v boji proti terorismu a při řešení regionálních problémů, komentoval výročí Putin. Spolu s čínským prezidentem dnes podepsal deklaraci o upevnění "globální strategické stability".
