Recept EU na krizi: banky odpustí půlku řeckého dluhu

Evropský summit o krizi skončil dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.

Záchranný fond eurozóny by měl pomocí pákového efektu získat "palebnou sílu" ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se však navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard eur a EFSF díky nim má reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.

Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Atén měl snížit o 100 miliard eur, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy kolem čtvrté hodiny ráno, když summit skončil. Za dohodami stojí podle něj i Evropská centrální banka a podpořily je i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská komise.

"Soukromí věřitelé dobrovolně odepíší 50 procent," řekl Sarkozy. Unijní prezident Herman van Rompuy uvedl, že evropský plán by měl zredukovat řecký dluh do roku 2020 na zhruba 120 procent řeckého hrubého domácího produktu. "Je to maraton, ne sprint," podotkl k dohodám předseda Evropské komise José Barroso s tím, že v příštích týdnech se ještě budou dolaďovat detaily vyplývající s nočních dohod.

Do Bruselu se upíraly zraky finančních trhů i zbytku světa. Zatímco eurozóna se bojí možnosti dalšího šíření dluhové krize do zemí jako Itálie či Španělsko, svět se obává případných dopadů prohloubení krize na celosvětovou ekonomiku. Právě i kvůli tomu evropští lídři slibovali komplexní strategii, jak z krize vybřednout.

Van Rompuy podotkl, že kvůli posílení ekonomického vládnutí v Evropě bude unie zvažovat omezenou změnu smluv. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku.

Zlaté pravidlo a slovenská výjimka

Řecký premiér Jorgos Papandreu v reakci na seškrtání řeckého dluhu hovořil o novém začátku. "Nová epocha, nová éra, která se otevírá před Řeckem," řekl ministerský předseda o dohodě s privátním sektorem.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bude Řecko více monitorováno v tom, jak plní dohodnutá pravidla.

Státy eurozóny také chtějí zapracovat do svých právních systémů takzvané zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost rozpočtu. Tím by v podstatě stanovily limity pro možné schodky či dluh země.

Slovensko si na summitu eurozóny podle slov premiérky Ivety Radičové dojednalo výjimku. Jako jediná země se prý nezúčastní navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku. Radičová výsledky summitu v krátkém prohlášení nad ránem nastínila následovně: "První zpráva: dobrovolná účast bank ve výši 50 procent. Druhá zpráva: následná potřeba a tlak na navýšení účasti i veřejných financí. A třetí zpráva: Slovenská republika se toho navýšení nezúčastňuje. Takže jsme jediná země, která má v rámci tohoto programu výjimku," uvedla.

"Slovenská republika má výjimku a bude se zúčastňovat tohoto programu jen v těch intencích, jako se původně zavázala, a o nic víc," dodala. Odkazovala tím zřejmě na dohodu z mimořádného summitu eurozóny z 21. července, na kterém se dohodl druhý záchranný balík pro Řecko ve výši 109 miliard eur.