Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle předběžných a sezonně nepřepočtených údajů meziročně klesla o 7,3 procenta. Tamní statistický úřad zároveň zpřesnil data za předchozí čtvrtletí, kdy byl propad ekonomiky výraznější, než se dosud uvádělo. Za druhé čtvrtletí úřad v bleskovém odhadu uváděl, že pokles hrubého domácího produktu činil 6,9 procenta.
V prvním čtvrtletí propad HDP podle zpřesněné zprávy činil 8,1 procenta, zatímco podle předběžné zprávy pokles činil 5,5 procenta. Úřad nesdělil, co je za tak výraznou revizí. Podobně ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční propad ekonomiky dosáhl 8,8 procenta, ačkoli dosud úřad hovořil o poklesu 7,4 procenta.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu mají Athény postupně získat půjčku 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na novém úvěru za 109 miliard eur.
Zatím není jisté, zda Řecko dostane další, v pořadí šestou tranši úvěru dohodnutého loni. Inspektoři MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky minulý týden přerušili misi, v jejímž rámci v Athénách zkoumali, jak Řecko dodržuje podmínky úvěru. Inspektoři se mají do Řecka vrátit v polovině září, pokud chce ale řecká vláda získat další peníze, bude muset inspekci přesvědčit, že udělala dostatečný pokrok.
Německo je připraveno dál pomáhat Řecku s jeho vysokými dluhy, pokud ale Řecko nadále hodlá být členem eurozóny, musí plnit stanovené podmínky. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Pokud Řecko nebude plnit podmínky, s nimiž souhlasilo, další pomoc ze slíbeného záchranného úvěru už do Athén nemusí dorazit.
"Nakonec záleží na Řecku, zda může plnit podmínky, které jsou nezbytné pro členství v měnové unii," řekl Schäuble. V Německu se v minulých dnech objevilo už několik hlasů, které nastolily debatu, zda by Řecko přece jen z eurozóny nemělo odejít.
Šéf Evropského fondu finančního stability (EFSF) Klaus Regling ve středu řekl, že plán záchrany Řecka nefunguje. Řekové si podle něj budou muset zvyknout na nižší životní úroveň. Jediným usměrňovacím mechanismem v měnové unii je podle Reglinga pokles mezd. EFSF je klíčový mechanismus pro stabilizaci zadlužených zemí eurozóny.
"Nepříjemnou pravdou je to, že některé země si budou muset snížit životní úroveň," podotkl Regling na adresu zadlužených zemí jižního křídla eurozóny. Podle analytického serveru Eurointelligence se zdá, že Regling už nad Řeckem zlomil hůl. Naopak Irsko, což je další člen eurozóny, který čerpá finanční pomoc, šéf EFSF označil za úspěch.
