Evropská komise vyměřila šesti evropským a americkým finančním společnostem rekordní úhrnnou pokutu 1,71 miliardy eur (46,9 miliardy korun) za manipulace jejich obchodníků s klíčovou londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR. Sankce dopadnou na britskou Royal Bank of Scotland (RBS), americké Citigroup a JPMorgan, německou Deutsche Bank, francouzskou Société Générale a makléřskou firmu RP Martin, uvedl odbor komise pro dohled nad hospodářskou soutěží.
Největší pokutu dostala Deutsche Bank, která bude muset zaplatit přes 725 milionů eur. Komise dokončila vyšetřování celkem osmi bank, britská Barclays a švýcarská UBS se ale pokutě vyhnuly, protože o dohodách obchodníků bank na manipulacích se sazbami komisi informovaly. Brusel bude ještě vyšetřovat francouzskou Crédit Agricole, dále britskou HSBC, JPMorgan a makléřskou firmu ICAP.
"Šokující na skandálech LIBOR a EURIBOR jsou nejen manipulace, které nyní řeší finanční regulační orgány po celém světě, ale také tajné dohody mezi bankami, které si mají vzájemně konkurovat," řekl k případu komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Société Générale, která zaplatí druhou nejvyšší pokutu 446 milionů eur, ale zdůraznila, že byla potrestána za nesprávné jednání v podstatě jediného zaměstnance, který z banky odešel v září 2009. "Všechny tyto praktiky se děly bez vědomí jeho nadřízených i vedení banky," dodala Société Générale, která je majitelkou české Komerční banky.
Od výkonného orgánu Evropské unie to jsou první tresty za manipulace s referenčními sazbami, od nichž se odvozují úroky milionů finančních transakcí v eurozóně a ve světě v hodnotě stovek bilionů eur. Americké a britské úřady již daly vysoké pokuty za manipulace se sazbou LIBOR pěti společnostem v úhrnné výši 3,7 miliardy dolarů (75 miliard korun).
Komise zjistila, že celkem sedm finančních institucí se podílelo na kartelové dohodě o sazbách EURIBOR od září 2005 do května 2008. Jiná skupina sedmi bank se podle výkonného orgánu EU domlouvala v letech 2007 až 2010 na manipulacích se sazbou LIBOR na japonské jeny.
Dohodu s komisí výslovně odmítly Crédit Agricole a HSBC, které svou účast na kartelu popírají, a komise o jejich případech rozhodne příští rok. Mluvčí britské banky sdělil, že HSBC se hodlá proti závěrům vyšetřování důrazně bránit.
Manipulace s referenčními sazbami vyšly najevo loni, kdy jako první uzavřela dohodu o urovnání žaloby s americkými a britskými úřady banka Barcalys. Ukázalo se přitom, že velké banky v době finanční krize v letech 2007 až 2009 s tichým souhlasem vlád a centrálních bank hlásily nižší sazby, než za jaké si byly schopny půjčovat, aby jim nehrozily existenční problémy. Špatné kontroly nad sazbou LIBOR ale v té době využívali i někteří obchodníci a další zaměstnanci bank k manipulacím se sazbami pro vlastní účely.
Doposud nejvyšší pokutou 1,47 miliardy eur potrestala Evropská komise v antimonopolním případě koncem loňského roku skupinu sedmi podniků kvůli kartelu na poli katodových zářivek. Komise může podnikům v případě porušování pravidel hospodářské soutěže vyměřit pokutu až ve výši deseti procent jejich ročních tržeb. Ty se u velkých bank pohybují v řádu desítek miliard eur.
