Řecko souhlasí s navrhovaným snížením výdajů o zhruba 24 miliard eur (asi 613 miliard Kč) a dalšími úspornými kroky, které by měly zemi uvolnit cestu k záchrannému programu EU a Mezinárodního měnového fondu. Napsal to dnes ekonomický list Financial Times (FT), který se odvolává na informované zdroje.
Řecko je podle FT smířeno i s tím, že přistoupí na zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Hranice pro odchod do důchodu je nyní v Řecku 65 let pro muže a 60 let pro ženy, podle nového návrhu by se měl zvýšit na 67 let. Odchod do důchodu je u mužů možný již v 62 letech a v 57 letech u žen, a to v případě, že do tohoto věku odpracovali 10 tisíc dnů, tedy přibližně 40 let.
FT s odvoláním na vyjádření řeckého minstra práce a sociálního zabezpečení Andrease Loverdose napsal, že se průměrný věk odchodu do důchodu zvýší z 53 let na 67 let. BBC již dříve uvedla, že průměrný věk odchodu do důchodu v Řecku je 61 let. Odboráři už ve čtvrtek avizovali, že přistoupí na citelné snížení platů, varovali ale před dalšími nepokoji.
Jednání mezi představiteli eurozóny a měnového fondu nyní vrcholí v Aténách. Zatím není jasné, kdy budou přesné podmínky pomoci dohodnuty a zveřejněny. Podle některých informací by dohoda mohla být do konce týdne a plán pak zveřejněn v pondělí.
ČTĚTE TAKÉ: Řecko už potřebuje 120 miliard eur
Zaměstnance veřejného sektoru čeká tříleté zmrazení růstu platů a přijdou také o 13. a 14. plat. Ten se vyplácí jako prémie na Vánoce a na Velikonoce. Ministr práce a sociálního zabezpečení Andreas Loverdos FT řekl, že penzisté ztratí i sezonní bonusy. "Časový plán změn ve vyplácení penzí se pořád ještě projednává, moc prostoru k manévrování tam ale není," podotkl ministr.
Podle internetových serverů deníku Ta Nea a týdeníku To Vima to fakticky znamená, že se budou rušit i 13. a 14. důchody. Ty se také začnou snižovat - místo 75 až 80 procent původního platu mají tvořit 65 procent. Rovněž se 13. a 14. platy ruší u zaměstnanců soukromého sektoru s tím, že k roční mzdě mohou zaměstnavatelé o své vůli vyplatit prémii za dobře odvedenou práci do úrovně jedné měsíční mzdy. Ze statistického hlediska se roční příjem průměrné řecké domácnosti sníží zhruba o 15 procent.
Základní DPH se má v Řecku se současných 21 procent zvýšit minimálně o dva procentní body, tedy na 23 procent; za realističtější se ale považuje až 25 procent. Očekává se skokový nárůst cen pohonných hmot, a to o plných deset procent. Řecké listy poukazují na to, že nákupní možnosti průměrných řeckých konzumentů jsou již tak omezeny dražšími produkty denní spotřeby ve srovnání se zeměmi jako Belgie, Francie a Británie, a to o 20 až 50 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Řecko ať zváží opuštění eurozóny, řekl německý politik
Podle To Vima předloží vláda škrty ke schválení parlamentu v polovině příštího týdne, kdy mají otřásat zemí rozsáhlé stávky a protestní demonstrace. Navrhovaná opatření mají během tří let snížit rozpočtový deficit o deset až 11 procentního bodů k hrubého domácího produktu. Finanční trhy v posledních dnech na vývoj v Řecku reagují velmi chaoticky. Ve čtvrtek ale ve všeobecném optimismu zpevňovaly, akcie řeckých bank zaznamenaly dokonce největší růst v historii.
Země eurozóny se s MMF rámcově dohodly na pomoci Řecku už koncem března. V té době se předpokládalo, že pomoc dosáhne 40 až 45 miliard eur (až 1,1 bilionu korun, z čehož kolem 30 miliard eur připadalo na eurozónu a zbytek na MMF. Nyní se předpokládá, že pomoc bude muset být mnohem větší a patrně přesáhne 100 miliard eur.
Foto: ČTK
