Zadlužené Řecko má finance na svůj provoz do října. V dnešním rozhovoru pro televizní stanici Mega to uvedl náměstek ministra financí Filippos Sachinidis. Potvrdil tak obavy, že Řecko nutně potřebuje získat slíbené peníze z finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jinak bude nuceno vyhlásit platební neschopnost.
Agentury již dříve z odvoláním na zdroj blízký vládě uvedly, že země má hotovost jen na několik týdnů. Inspektoři EU a MMF minulý týden nečekaně přerušili svoji misi v Athénách, při které zkoumali plnění podmínek pomoci. Země nyní podmínky neplní a věřitelé pohrozili, že neuvolní další peníze ze slíbené pomoci. Tento měsíc by mělo Řecko získat osm miliard eur (196 miliard korun).
Řecká vláda v neděli rozhodla o nové, mimořádné dani z realit, která má zajistit potřebné peníze pro splnění cíle rozpočtového deficitu, jedné z hlavních podmínek k uvolnění dalších peněz z pomoci. Odborový svaz zaměstnanců energetické společnosti PPC však dnes pohrozil blokováním výběru daně. Její výběr se má uskutečnit v rámci plateb domácností za elektřinu a PPC kontroluje více než 90 procent maloobchodního trhu s elektřinou v zemi.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Athény postupně získat 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun), Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy.
Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.
Němci připouštějí bankrot Řecka
Ani to ale nemusí stačit. Němečtí politici proto již začínají nahlas hovořit o bankrotu Řecka. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler jako první člen berlínské vlády veřejně připustil možnost řízeného bankrotu Řecka. Uvedl to ve svém příspěvku pro vydání deníku Die Welt. Rösler v něm navrhuje zavedení systému automatických sankcí za neplnění reforem a nevylučuje ani časově omezené odebrání hlasovacího práva v Evropské unii pro "rozpočtové hříšníky".
"Abychom stabilizovali euro, nesmějí ani krátkodobě existovat žádné zákazy nápadů. K něm se v případě nouze řadí také řízená insolvence Řecka, pokud k ní budou k dispozici nutné nástroje," píše druhý nejvýše postavený představitel německé vlády. Ústřední roli by v tom podle Röslera mohl sehrát Evropský fond finanční stability (EFSF), jehož nové nástroje by mohly zabránit řetězové reakci v eurozóně.
Nedostatečná snaha zadlužených vlád o konsolidaci státních rozpočtů podle německého ministra podkopává důvěru lidí i finančních trhů ve společnou měnu. Požaduje proto zavedení systému automatických sankcí, které by je k reformám donutily.
"Řecká vláda musí vědět, že plánované pomoci budou závislé na tom, že se Řecko bude samo angažovaně reformovat," uvedl Rösler, podle něhož tabu nesmí být ani odebrání hlasovacího práva v EU. Řízená insolvence by byla až poslední možností a podílet by se na ní měli i soukromí věřitelé.
Röslerovo vyjádření koresponduje s informacemi časopisu Der Spiegel, podle nichž německé ministerstvo financí studuje možné dopady bankrotu Řecka a vypracovává různé scénáře vývoje, včetně toho, že by Řecko opustilo eurozónu a znovu zavedlo drachmu. Ministerstvo tyto informace nekomentovalo.
