"Chudá" periferie
Rodiny v jádru eurozóny bývají chudší než v jižanských státech

Domácnosti v mnoha zemích na okraji eurozóny jsou často bohatší než ty, které se nacházejí v centru tohoto hospodářského bloku platícího eurem. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). K podobnému zjištění už koncem března došla německá centrální banka.

ECB zkoumala finance a spotřebu domácností ve všech zemích eurozóny s výjimkou Irska a Estonska. Domácnosti v zemích, které čerpají mezinárodní finanční pomoc, jsou přitom často bohatší než v těch státech, které platily jejich záchranu.

Průměrné čisté jmění domácností podle studie dosahovalo ve Španělsku 291 400 eur (asi 7,5 milionu Kč) a v Itálii 275 200 eur (zhruba 7,1 milionu Kč). Bylo to podstatně víc než v Německu (195 200 eur), v Nizozemsku (170 200 eur) a ve Finsku (161 500 eur).

ECB na studii spolupracovala s centrálními bankami v eurozóně. Pracovala nicméně převážně s údaji z roku 2010. Například medián čistého soukromého majetku domácností v Německu dosahoval 51 400 eur. Je to asi třetina toho, co v Itálii nebo ve Španělsku. Důvodem je, že Němci vlastní méně nemovitostí než Jihoevropané.

Nejbohatší domácnosti jsou podle studie v Lucembursku. Na druhém místě ale skončil Kypr, který se minulý měsíc přiblížil státnímu bankrotu a podobně jako dříve Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko požádal o mezinárodní finanční pomoc.

Medián, na rozdíl od průměru, udává střední hodnotu. V analyzovaném souboru čísel tak neodráží extrémní hodnoty.