Rozdělování vládní pomoci bankám je neprůhledné
23.01.2009 16:23
Na americkém ministerstvu financí se hromadí přihlášky bank, které si chtějí ukrojit svůj díl ze záchranného balíčku americké vlády. Postupně se ale zároveň vyrojily četné spekulace ohledně způsobu, kterým se o rozdělení pomoci jednotlivým bankovním ústavům rozhoduje. Podle regulatorního ústavu prý velkou roli hrají politické známosti a lobování mezi zákonodárci, protože poslední slovo v rozhodnutí ohledně přidělení pomoci mají právě představitelé ministerstva.
Mezi bankovními šéfy menších ústavů prostě panuje přesvědčení že výši pomoci kterou obdrží právě jejich banka do velké míry ovlivní spíše personální známosti než nouzový stav finanční instituce.
Podle statistik regulatorních orgánů se o pomoc v rámci záchranného balíčku uchází až 1600 bank, zatímco doposud se peněz dočkalo asi 300 bankovních ústavů. Ministerstvo financí zatím není příliš sdílné ohledně přesného systému, podle kterého rozdělení probíhá a proč některé banky mají přednost před jinými. V první vlně pomoci se dostalo na největší kolosy Wall Streetu, které se obhajovaly oním kouzelným pravidlem "moc velké na bankrot".
Představitelé menších lokálních bank však argumentovali také úzkými styky vrcholných manažerů Citibank nebo Bank of America s vysokými úředníky z ministerstva financí a vlády. Oni sami si na svůj díl z koláče 700 miliard dolarů musely počkat o několik měsíců déle. Mnoho z menších bank už se také hlasitě dožadovalo svých práv na podíl z pomoci u příslušných orgánů jednotlivých států, byť by výsledkem stížností měla být pouze větší transparentnost v rozdělování pomoci.
Znevýhodňování malých bank se může přenést i na klienty, protože lokální ústavy jsou nuceny zamítat žádosti o úvěr z důvodu nedostatku kapitálu. Právě podpora úvěrové politiky přitom měla být hlavním cílem záchranného balíčku. Ministerstvo financí mnohdy k bankám přistupuje velmi individuálně a stanovuje jim nesplnitelná kritéria jako podmínky obdržení pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Vládní pomoc v praxi: 9 tisíc pracovních míst zachráněno
Malá banka havajská banka Central Pacifik of Honolulu naopak obdržela 135 milionu dolarů bez nejmenších problémů a měla naprosto volnou ruku i při využití této částky. Peníze pak místo na klientské úvěry padly na zamezení prohlídky ze strany regulátora.
Deník Washington Post uvádí jako příklad ne úplně průhledného rozhodování také aktivity republikánského senátora Franka Barneyho, který se aktivně podílel na tvorbě legislativy ohledně záchranné pomoci. Velmi razantně se přičinil o to, aby 12 milionů dolarů obdržela jako jedna z prvních menších ústavů také banka OneUnited z jeho domácího státu Massachusetts.
Kritici rozdělování pomoci poukazují hlavně na střet zájmů mezi představiteli ministerstva financí a regulatorními institucemi, které dohlížejí na zdraví bank. Právě ministerstvo má totiž poslední slovo ve všech žádostech, zatímco nezávislé regulatorní orgány mu pouze doporučují jednotlivé banky.
Foto: archiv Týdne
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.