Nejrůznější dopady má a může mít napětí kolem Ukrajiny a Krymu na ruské hospodářství. A to se zatím Západ uchýlil jen ke spíše symbolickým sankcím malého kalibru. Ohroženy jsou třeba velké energetické kontrakty po světě, ale i fungování celosvětově rozšířených platebních karet. Nejistota proto panuje v centrálách společností i doslova v kapsách běžných Rusů.
"Je opravdu velice špatné, že se jisté firmy rozhodly pro restrikce. Myslím, že to prostě povede k tomu, že ztratí jistou část trhu, a to velice výnosného trhu," lamentoval prezident Vladimir Putin, a to vcelku pochopitelně. Jenže nejistota kolem ruské ekonomiky jednoduše dává firmám objektivní důvod k obavám. Zemi proto hrozí odliv kapitálu v řádu mnoha desítek miliard dolarů.
Například podle poradenské firmy KPMG už německé firmy preventivně převádějí peníze z ruských poboček. "Kontrolují, kolik hotovosti je v ruských bankách, a zvažují výplatu mimořádných dividend do německých centrál," řekl deník Financial Times Ulf Schneider z Russia Consulting. Byznys s Ruskem dělá na 6200 německých firem, vzájemný obchod obou zemí dosahoval loni hodnoty kolem dvou bilionů korun.
Putinův ministr hospodářství Alexej Uljukajev odhaduje pro letošek úbytek zahraničního kapitálu asi sto miliard dolarů (kolem dvou bilionů Kč), což by znamenalo zpomalení hospodářského růstu Ruska na 0,6 procenta. Přitom ještě v lednu počítal s růstem 2,5 procenta. Světová banka nastínila ještě horší scénář - kdyby se ukrajinská krize ještě prohloubila, opustí Rusko 150 miliard dolarů a hospodářství se místo růstu propadne o 1,8 procenta; a to ještě v případě, že nedojde na další sankce ze strany Západu.
"Rusko by mělo v případě dlouhodobých sankcí nesporně mnohem větší potíže. Závislost ruské ekonomiky na exportu do EU je značná, o závislosti na exportu plynu a ropy netřeba hovořit," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ Marek Hatlapatka, hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus.
Zrovna energetické suroviny představují dominantní část ruského exportu a federálního rozpočtu, nicméně toto odvětví není zvláště pružné a stojí obvykle na dlouhodobých kontraktech, ani Evropa se jich jen tak nezřekne. Ovšem výhled na budoucí roky je pro Rusko horší. Právě kvůli Ukrajině se teď zadrhl megalomanský projekt plynovodu South Stream, který má obejít Ukrajinu a dovádět surovinu na Balkán a do střední Evropy. Ačkoliv se jedná o vlajkovou iniciativu Gazpromu, neobejde se v ní bez kapitálu západních firem a souhlasu úřadů zemí, kterými bude procházet. "Ukrajinská krize znejistí udělování veškerých povolení, jež musejí evropské země dát k dokončení projektu," citovala agentura Reuters Paola Scaroniho, šéfa italského gigantu ENI, který je klíčovým partnerem v South Streamu. Bruselské zdroje serveru EurActiv nepovažují plynovod za "projekt, na který by se dalo bezpečně vsadit".
Obdobné obavy má i státní jaderný gigant Rosatom. "Se zřetelem na celou řadu komentářů o možných omezeních hospodářské spolupráce chápeme, že na některé z kontraktů se mohou vztahovat politická omezení," vyjádřil se šéf Sergej Kirijenko. Firma například doufala v možnost vstoupit na britský trh, což ovšem teď Londýn hodlá přehodnotit. Podobně je na tom výhled na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, o níž soupeří česko-ruské konsorcium MIR 1200 a americký Westinghouse.
Ovšem nejde jen o veleplány hospodářských gigantů, ekonomické napětí pociťují ruští občané na vlastní kapsu. Jak přeneseně - kvůli zpomalování ekonomiky a rozpočtovým potížím Kremlu -, tak i na vlastní kůži. Na pár dní už po vyhlášení prvních západních sankcí přestalo fungovat na půl milionu platebních karet. "Omezení plateb ze strany Visa a MasterCard vůči jedné bance nás donutilo začít velmi vážně uvažovat, jak se můžeme sami zabezpečit před tímto druhem případů," prohlásil ministr financí Anton Siluanov. "V zemích, jako je Japonsko a Čína, tyto systémy fungují, a to velice úspěšně. Zpočátku začínaly výlučně jako národní systémy, omezené na národní trh, ale teď získávají čím dál větší oblibu," dodal Putin. Jisté je jedno - zadarmo takový systém nebude.
