Británie posílí boj s kybernetickou kriminalitou. Na zlepšení své bezpečnosti vydá v příštích pěti letech 1,9 miliardy liber (57,2 miliardy korun), oznámilo ministerstvo financí. Šéf tajné služby MI5 Andrew Parker varoval před "stále agresivnějšími" metodami Ruska, které se podle něj v soupeření se Západem spoléhá stále častěji právě na kybernetické útoky. Mluvčí Kremlu obvinění odmítl.
Podrobnosti plánu na posílení investic do kybernetické bezpečnosti Británie oznámí ministr financí Philip Hammond. Investice by se měly soustředit na ochranu institucí i občanů proti útokům hackerů.
Částku 1,9 miliardy liber vynaloží Londýn na boj s kybernetickým zločinem v průběhu příštích pěti let. Oproti předchozímu pětiletému období jde o zvýšení rozpočtu o polovinu.
"Nová strategie nám umožní podnikat výraznější kroky na naši obranu v kyberprostoru a odpovědět na útok, až budeme napadeni," uvedl Hammond ve zprávě ministerstva financí.
Britská vláda chce v následujících letech vytvořit také nový ústav, který se bude zabývat výzkumem kybernetické bezpečnosti. Fungovat bude paralelně s Národním střediskem kybernetické bezpečnosti (NCSC), které zahájilo svou činnost v říjnu a má zhruba sedm set zaměstnanců.
Ředitel tajné služby MI5 v rozhovoru poskytnutém listu The Guardian varoval, že Rusko se stává pro Británii stále větší hrozbou. K destabilizaci země podle něj Moskva používá sofistikované metody včetně kybernetických útoků. Rusko se hackerskými útoky snaží získat vojenská tajemství, informace o průmyslu a hospodářství i vládní a zahraniční politice, tvrdí Parker.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Parkerovo vyjádření označil za nepravdivé. "Ty výroky neodpovídají realitě," uvedl. "Dokud někdo nedodá důkazy, budeme ta vyjádření považovat za nepodložená a bezdůvodná," dodal.
Vztahy mezi Londýnem a Moskvou jsou dlouho napjaté kvůli sporům kolem Sýrie a Ukrajiny, ale i kvůli vraždě někdejšího ruského agenta Sergeje Litviněnka v Londýně v roce 2006.
