Na první pohled se to zdá absurdní, nicméně jde o možná již brzy realitu výpočtu italského HDP. Nová vláda v čele s Matteo Renzim navrhuje zahrnout do metodiky stanovení celkové velikosti ekonomiky i složky tak nestandardní, jako jsou právě výnosy z prostituce, pašování či prodeje drog.
Velikost italské ekonomiky by se měla podle této novinky počítat již v letošním roce, přičemž předchozí období budou upravena retrospektivně. Otázkou, která musí snad všem blesknout hlavou, je, jakým způsobem se budou tyto dodatečné zdroje stanovovat. V současnosti totiž neexistuje a snad ani nemůže existovat přesný nástroj měření toho, kolik prostředků vynesly výše zmíněné činnosti. Nutně tedy bude muset jít o tzv. kvalifikované odhady a mám takové tušení, že vládou odhadnuté číslo bude pro letošek vyšší než pro rok loňský.
Cílem totiž je alespoň papírově vykázat růst HDP. Při rostoucí ekonomice si politici mohou dovolit vyšší výdaje, aniž by rostlo zadlužení. Jde o ve své podstatě geniální řešení problému dluhu na jedné straně a problému nutnosti plnit předvolební sliby na straně druhé. Být držitelem italských vládních dluhopisů, takovéto umělé a krátkozraké řešení zadlužení mě mírně řečeno rozladí.
Prozatím se však Italové, spolu s dalšími dluhem nechvalně známými národy, nemusí hněvu investorů obávat. Dluhopisový trh je ovládán mnohem větší silou, než malichernou domácí politikou, a sice Evropskou centrální bankou. Ta přislíbila přispěchat na pomoc tam, kde by došlo k silnějšímu výprodeji dluhopisů a tedy k růstu úrokových nákladů dlužníků.
Nutno ještě podotknout, že Italové nejsou s úvahami o zavedení takto svérázné úpravy výkonu ekonomiky osamoceni. O obdobné věci uvažuje i britská vláda, která dokonce již vyčíslila pozitivní vliv zahrnutí nelegálních aktivit do statistik na 0,7 procenta současného HDP, čili 338 miliard korun. A to už jsou peníze, které stojí za trochu kreativity s čísly.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
