Klienti španělského finančního ústavu Bankia vybrali jen za poslední týden vklady za více než miliardu eur, tedy asi 26 miliard korun. Napsal to ve čtvrtek list El Mundo. Španělé tak začínají napodobovat Řeky, kteří masivně stahují své vklady z bank již nějaký čas.
Španělská vláda minulý týden rozhodla o zestátnění Bankie, která o to sama požádala. Podle zdrojů ale klienti začali vybírat vklady ještě dříve. Zástupci Bankie, španělské centrální banky i španělské vlády odmítli informace listu komentovat.
List napsal, že o citelném odlivu vkladů ve středu informoval členy správní rady Bankie její nový předseda José Ignacio Goirigolzarri. El Mundo se odvolává na zápis ze schůzky, který prý viděl. Zpráva listu svědčí o tom, že důvěra v zestátněnou banku rychle klesá. To se odráží i na burze v Madridu, kde se akcie banky obchodují.
Po ranním propadu o deset procent se ztráty prohloubily a po obědě už akcie ztrácely kolem 26 procent. Propad ale dosahoval i 29 procent, kdy jedna akcie stála pouze 1,17 eura. Španělská vláda Bankii převzala 9. května. Bankia je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a navzdory pomoci státu se stále potýká s vysokými ztrátami, jež většinou ještě pocházejí z roku 2008, kdy splaskla bublina na španělském realitním trhu.
Objem vkladů, které klienti Bankie podle tamních médií za poslední zhruba týden vybrali, představuje asi procento vkladů drobných klientů a firem u Bankie. "Všechna ta negativní publicita kolem zestátnění bude mít nějaké dopady," upozornil jeden bankovní analytik, jehož citovala agentura Reuters.
Zdroj blízký bance ale řekl, že vklady začaly ve zvýšené míře z Bankie odcházet už dříve, tedy ještě před zestátněním ústavu. "Já myslím, že kvůli tomu se do toho vložila vláda a banku tak rychle zestátnila," sdělil zdroj.
Řecký příklad
Španělská banka není v Evropě zdaleka jedinou, která se potýká s masivním výběrem vkladů střadatelů. Podobně se chovají i Řekové, kteří se obávají, že jejich předlužená země vystoupí z eurozóny a hodnota jejich úspor po přechodu na národní měnu prudce klesne. Podle agentury Reuters řečtí střadatelé jenom v pondělí ze svých účtů vybrali nejméně 700 milionů eur, tedy asi 18 miliard korun. Řekové vybírají peníze z bank už měsíce, ale zatím se před peněžními ústavy netvoří fronty.
Investoři v poslední době spekulují, že Španělsko se může dostat do situace, kdy nebude mít jinou možnost, než požádat o mezinárodní finanční pomoc, jako to v posledních dvou letech učinily už tři členské země eurozóny. Investory k těmto úvahám vede hlavně nejistota kolem nákladů na reformu španělského bankovního systému.
O finanční pomoc prozatím žádali jen menší členové eurozóny; nejprve Řecko, pak Irsko a jako poslední Portugalsko. Objem jejich HDP je ale jen zlomkem HDP eurozóny, takže náklady spojené s pomocí těmto zemím pro eurozónu neznamenaly větší zátěž. Španělsko je ale mnohem větší, a pokud by potřebovalo podobnou pomoc, je otázkou, zda by se s tím eurozóna vůbec dokázala vypořádat.
