V Rumunsku v úterý odsoudili za ekonomickou špionáž související s privatizací dva bývalé ministry a čtyři poradce, kteří pracovali pro investiční společnost Crédit Suisse First Boston (CSFB). Jedním z odsouzených poradců je i český manažer Michal Šušák, kterému soud vyměřil deset let vězení. Rozsudek zatím není pravomocný.
Bývalý ministr hospodářství a obchodu Codrus Seres dostal šest let a exministr komunikací a informačních technologií Zsolt Nagy pět let. Seres a Nagy podle verdiktu předávali důvěrné informace ohledně privatizace v energetickém a telekomunikačním sektoru, ke které docházelo v letech 2005 a 2006.
Další odsouzený Bulhar Stamen Stančev, který pracoval pro CSFB, dostal z celé skupiny nejvyšší trest - 11 let za špionáž a za vytvoření organizované zločinecké skupiny. Jeho kolega, Američan ruského původu Vadim Benyatov, který byl bankovním manažerem, si odsedí deset let.
Bývalý ředitel divize investičního bankovnictví firmy Crédit Suisse First Boston Michal Šušák byl odsouzen jako spolupachatel na ekonomické špionáži a rovněž za vytvoření zločinecké skupiny na deset let. Rozhodnutí soudu ještě nejsou konečná a lze se proti nim odvolat.
V rámci funkce u CSFB radil Šušák Rumunsku při privatizaci několika podniků, včetně petrochemické společnosti Petrom, která byla v roce 2004 prodána rakouské ropné skupině OMV za 1,5 miliardy eur (41,2 miliardy korun).
Zločineckou skupinu vytvořili Benyatov a Stančev, později se k nim podle verdiktu přidali právě Šušák a Mustafa Oral. S pomocí dvou zaměstnanců rumunských ministerstev se snažili dostat k tajným informacím o privatizaci strategických rumunských firem jako například Petrom, Romaero Bucharest či Avioane Craiova, napsal server Romania Insider.
Získané informace následně používali v jednáních s bývalými ministry Seresem a Nagyem, kteří jim rovněž měli prozradit určité tajné údaje.
Šušák v minulosti pracoval také jako ředitel české investiční společnosti PPF Investments a manažer CS Group. Jako generální ředitel PPF Investments působil do konce roku 2006, kdy odstoupil z funkce právě kvůli vyšetřování jeho role v privatizaci rumunské energetiky. Následně ve společnosti pracoval na nižší pozici, v roce 2008 se ale rozhodl odejít a věnovat se soukromému podnikání.
I přes probíhající soud se Michal Šušák snažil v Rumunsku i nadále podnikat. Letos v srpnu pro Hospodářské noviny uvedl, že v balkánské zemi má společnost Carpaterra Capital Partners, za kterou stojí právě on a další bývalý vysoký manažer PPF Investments Ivo Nejdl, rozpracované tři projekty malých elektráren za 1,5 miliardy korun. Český podnikatel se tehdy vyjádřil i k procesu. "Loni jsem byl poprvé u soudu vypovídat. Šlo spíše o politicky motivované vyšetřování a soudy dnes moc nevědí, co s tím," řekl v létě k celé věci Šušák.
Jeho firma Carpaterra Capital Partners, která oficiálně sídlí na Britských Panenských ostrovech, má rovněž investici v Bulharsku, kde provozuje malou fotovoltaickou elektrárnu Rogozen. V České republice zase rozjela rekonstrukci teplárny v Plané, která si vyžádá investice ve výši 1,4 miliardy korun. Kromě energetiky se ale Carpaterra zaměřila i na reality a koupila developerský projekt v Českých Budějovicích, kde již začala za zhruba 400 milionů korun s výstavbou 160 nových bytů.
