Spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé Evropské unii v říjnu zrychlily růst na 2,2 procenta ze zářijových 2,1 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen je tak nyní výraznější, než kde ho chce dlouhodobě mít Evropská centrální banka (ECB). Loni v říjnu byla inflace výrazně nižší - v eurozóně činila 1,4 procenta a v celé EU 1,7 procenta.
Nejnižší inflace byla v září v Dánsku a Portugalsku, kde se pohybovala těsně pod jedním procentem, naopak nejvyšší zaznamenaly Estonsko a Rumunsko, kde přesáhla čtyři procenta. V porovnání se zářím roční míra inflace zvolnila v osmi zemích, v pěti zůstala stabilní a ve 14 vzrostla.
Na růstu inflace v eurozóně mají největší podíl ceny energií s růstem o 10,7 procenta. Následují potraviny, alkohol a tabák s 2,2 procenta a služby s 1,5 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, stoupla na 1,2 ze zářijových 1,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace vzrostla z 0,9 na 1,1 procenta.
ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se již delší dobu snaží inflaci i hospodářský růst podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. V říjnu však potvrdila, že je připravena tyto nákupy v letošním roce ukončit. Úrokové sazby nicméně hodlá ponechat na nynějších minimech přinejmenším do léta příštího roku. Naposledy byly sazby zvýšeny v roce 2011.
Plán ECB potvrdil i její šéf Mario Draghi, ve zjevné narážce na USA a Itálii však poukázal na to, že přehnaný růst výpůjčních nákladů v eurozóně by mohl cestu úrokových sazeb změnit, napsala agentura Reuters.
