Summit G20 nepřekvapil ani nezklamal, míní ekonomové

Představitelé největších ekonomik světa na čtvrtečním setkání především dokázali, že jsou schopni se dohodnout na společném postupu proti krizi. Ekonomové, kteří se na tom shodli, rovněž zdůraznili, že summit nezklamal očekávání finančních trhů.

ČTĚTE TAKÉ: G20 hledá recept na spasení světa. Kompromisní

Šéfové vlád zemí skupiny G20 se v Londýně shodli na podpoře globální ekonomiky dalším zhruba bilionem dolarů. Společně chtějí také postupovat proti daňovým rájům a více regulovat hedgeové fondy a ratingové agentury. Na programu je i společný postup při vyčištění bank od takzvaných toxických aktiv. Podle českého ministra financí Miroslava Kalouska je dokonce výsledek summitu historickým úspěchem.

"Za největší úspěch summitu G20 považuji, že se mu podařilo nezklamat očekávání finančních trhů. Ta očekávání ovšem zřejmě nebyla příliš vysoká," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Myslím si, že široká demonstrace společného postupu je v dané chvíli správným krokem. Může přesvědčit nejen finanční trhy, ale i spotřebitele a firmy, že jednotlivé státy jsou schopny problémy světové ekonomiky řešit společně," podotkl i analytik ČSOB Petr Dufek.

ČTĚTE TAKÉ: Šéf Deutsche Bank: Nechme nezodpovědné banky krachovat

Summit však neměl podle Sobíška průlomový charakter a zřejmě nevstoupí do dějin. "To ale nemusí být nutně negativní... Globální finanční architektura zřejmě není tak zchátralá, aby ji bylo nutné nahradit něčím zcela novým," dodal. Za jediné výrazné překvapení považuje rozsah prostředků určených prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc rozvíjejícím se zemím s ekonomickými problémy. Ostatní výsledky summitu zatím mají obecný charakter a teprve budou muset být rozpracovány, dodal.

Také podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské zůstává řada otázek nezodpovězena. Například se to týká způsobu naplnění finančních příslibů MMF a výše příspěvků jednotlivých zemí. Dalšími nedořešenými body jsou záležitosti týkající se boje s daňovými ráji nebo očištění bank od toxických aktiv. "A k tomu se nabízí ještě otázka, proč by daňový poplatník měl nést všechny náklady této finanční krize na svých bedrech, a pokud je už tedy v zájmu odvrácení kolapsu ekonomik musí nést, tak jak vlády zajistí, aby se daňový poplatník po překonání krize zahojil na budoucích výnosech přeživších institucí?" dodala Horská.

Důležité ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka bylo, že se podařilo odstranit rozepře mezi Evropou a USA ohledně klíčových bodů. Posílení kapitálu je podle Marka pozitivní zejména pro rozvíjející se ekonomiky. "Nyní mají větší naději, že v případě problémů bude mít MMF dostatek prostředků jim pomoci," dodal Marek. Jednoznačně pozitivní je podle něj i změna pravidel kapitálové přiměřenosti nebo tlak na regulaci hedgeových fondů, který bylo možné předpokládat. "Lze ovšem očekávat, že se dříve či později objeví investiční nástroje a techniky, které obejdou novou regulaci," upozornil Marek.

Foto: Dylan Martinez