Svět by měl příští týden dát v Bruselu jasně najevo svou trvající politickou i finanční podporu afghánské vládě a jejímu úsilí o transformaci země. Finanční podpora je důležitá, připomněli vysoce postavení unijní diplomaté. Přestože se vládě prezidenta Ašrafa Ghaního podařilo v zemi zlepšit výběr daní, je ze svých vlastních příjmů Kábul schopen pokrýt jen pětinu výdajů v civilní oblasti a jen asi desetinu toho, co je třeba platit na bezpečnost.
Diplomaté obeznámení s přípravou rozsáhlé dvoudenní konference o rozvoji Afghánistánu proto předpokládají, že setkání v Bruselu oznámí udržení finanční podpory Kábulu ve stejné či velmi podobné výši jako před čtyřmi lety na mezinárodní konferenci v Tokiu. Tehdy se mezinárodní dárci zavázali poskytovat Afghánistánu na čtyři roky 16 miliard dolarů (tehdy 335 miliard Kč).
Poskytování peněz by mělo nadále souviset se snahami afghánské vlády o reformy, například v pokračování boje s korupcí. Diplomaté ale odmítají možnost, že by například podpora ze strany EU měla mít souvislost s ochotou Kábulu přebírat zpět své občany, kteří se v EU neúspěšně pokusili získat azyl. Jednání o migrační problematice jsou vedena sice souběžně, ale nemají s konferencí přímou souvislost. Chudý Afghánistán má už nyní potíže znovu do společnosti zapojit dlouholeté uprchlíky, kteří se vracejí z okolních zemí jako je Pákistán či Írán.
Mírové dohody
Diplomaté připomínají, že konference 4. a 5. října v Bruselu bude o "vítězství v míru" a uskuteční se několik měsíců poté, co země NATO ve Varšavě dohodly pokračování vlastní podpůrné mise, která by Kábulu měla pomoci s "vítězstvím ve válce".
Ghaní právě v Kábulu podepsal v živém televizním přenosu mírovou dohodu s jedním z dlouholetých vůdců ozbrojené islamistické opozice Gulbuddínem Hekmatjárem. Od pádu Talibanu v roce 2001 je to první významná dohoda s protivládními povstalci a světové společenství ji uvítalo jako možnou předlohu pro budoucí dohodu právě s Talibanem.
Na konferenci do Bruselu, spolupořádanou afghánskou vládou a EU, se sjedou zástupci 70 zemí z celého světa a také více než 20 mezinárodních organizací. Přítomni by měli být například generální tajemník OSN Pan Ki-Mun či americký ministr zahraničí John Kerry.
Ekonomický růst
Unijní diplomaté v Bruselu připomněli, že od pádu Talibanu vzrost v Afghánistánu hrubý národní produkt na hlavu ze 120 dolarů na nynějších 624, zlepšila se dostupnost zdravotní péče, zvedla se průměrná doba dožití ze 44 na 60 let a klesla úmrtnost novorozenců. Desetinásobně se také zvedly počty školáků a školy jsou otevřené i pro dívky.
Důležitá diskuse se tak příští týden v Bruselu povede také o tom, jak velká část peněz poskytovaných světovým společenstvím má být posílána přímo na konkrétní projekty v zemi a kolik má být poskytnuto do rozpočtu afghánské vlády. "Politicky řečeno, bude to pro fungování vlády klíčová konference," upozornil vysoce postavený činitel EU.
