Když už to vypadalo, že se americká ekonomika konečně zotavuje, vynořila se na finančních trzích nová krize. Problémy Řecka s přebujelým rozpočtem a obava, že se dluhové problémy začnou v Evropě přelévat do jiných zemí, se staly hlavním tématem ekonomických zpráv. Euro letos ztratilo již třináct procent a i akciové trhy reagují velice nervózně.
Vlády se rozhodly jednat. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond daly dohromady záchranný balík. Atény na oplátku musely přijmout řadu úsporných opatření. Bude se problém rozšiřovat na další země, nebo se jedná jen o paniku, která byla už zažehnána? Více napoví následujících pět mýtů.
1. Malé ekonomiky nemohou rozpoutat velkou krizi
Vzpomínáte si na Thajsko, které má daleko menší ekonomiku než Řecko? Před třinácti lety vedly finanční obavy o Thajsko ke vzniku regionální, takzvané "asijské krize", která se projevila propadem místních měn a regionálních akciových trhů.
ČTĚTE TAKÉ: Sedm investičních chyb, jež vás vyjdou zatraceně draho
Jižní Korea a Thajsko se vyhnuly bankrotu jen za cenu omezení vládních výdajů, zvýšení daní a restrukturalizace dluhů za mezinárodní pomoci. Na konci krize byly asijské ekonomiky (měřeno HDP) slabší o třináct procent.
Jak se přelévá krize z jedné země do druhé? Různé vlády mají společné věřitele, především velké mezinárodní banky a hedgeové fondy (slabě regulované fondy pro finančně vyspělé investory, pozn. red.). Pokud tyto utrpí velké ztráty na jednom z trhů, obvykle omezí půjčování i na ostatních.
Navíc problémy vyvolané v jedné zemi investory upozorní na riziko a vede k opatrnějšímu investování i v jiných regionech.
Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko od sebe mohou být vzdálené tisíce kilometrů, ale pro znepokojeného manažera fondu mohou znamenat stejné riziko. Všechny tyto země mají velký rozpočtový deficit a výrazný soukromý a veřejný dluh.
2. Taková krize tu ještě nebyla
Je nasnadě si představit, že nynější problém je jen otázkou 21. století, že je způsoben moderními finančními inovacemi a vysoce globalizovanou ekonomikou.
Omyl. Vlády vždy utrácely nad své možnosti a měly problémy se splácením dluhů. Od 14. do 19. století se monarchie uchylovaly ke znehodnocování svých měn a státním bankrotům. Neschopnost splatit své dluhy pak způsobovala lidem těžké ekonomické problémy.
ČTĚTE TAKÉ: Deset investorských superstar aneb jak podnikají hvězdy
V méně dávné době byly země nuceny restrukturalizovat své peněžní systémy. Často nedostály svým závazkům, některé dokonce opakovaně. Za posledních 180 let bylo Řecko zhruba polovinu doby v platební neschopnosti.
Když se v roce 2001 dostala Argentina do problémů, opakované pokusy o fiskální úspory vedly k rozsáhlým nepokojům. I přes pomoc MMF se nepodařilo vládě fiskální problémy zastavit, vláda nesplatila svůj 132miliardový dluh, což následně vedlo k volnému pádu ekonomiky.
3. Úsporná opatření pomohou vyřešit dluhovou krizi
Potřeba omezit vládní výdaje není pouze nařízením z EU nebo doporučením Mezinárodního měnového fondu. Když se investoři rozhodnou, že si stát žije nad své možnosti a má problémy se splácením dluhů, stávají se úsporná opatření nutností, kterou lze podložit jednoduchými výpočty.
Úsporná opatření se většinou neprojeví rychle. Výrazné škrty ve vládních výdajích vedou obvykle k utlumení ekonomické aktivity. Peníze vybrané na daních klesnou a výdaje na dávky v nezaměstnanosti vzrostou, což podkope snahu omezit deficit. I když jsou nové půjčky omezeny nebo zcela zrušeny, trvá dlouho splatit staré dluhy a mezinárodní investoři bývají často netrpěliví.
V nedávné době se několik zemí potýkalo s finančními problémy a zvolilo úsporná opatření, která nakonec vedla k ozdravení. Byly mezi nimi Mexiko (1995), Jižní Korea (1998), Turecko (2001) a Brazílie (2002). V porovnání s Řeckem však měly daleko menší dluhy.
Státy jako Řecko mohou se svými dlužníky zkusit vyjednat částečné urovnání dluhů, což však není všelék. Když to udělala Argentina v roce 2001, byla odříznuta od finančních trhů, a její ekonomika se propadla o patnáct procent. Když situace dospěje do "řeckých rozměrů", vláda už nemá na výběr žádná "příjemná" řešení.
Spojené státy zatím nečelí tak složitým otázkám jako Řecko. Současný deficit 11 procent hrubého domácího produktu a zadlužení blížící se sto procentům HDP mohou přesto pokoušet trpělivost investorů a finančních trhů.
Jaká je situace ve Spojených státech a může euro skutečně za finanční problémy Řecka? Čtěte dál na Investičním webu.
Připraveno ve spolupráci s Investičním webem (investicniweb.cz).
Foto: ČTK/AP
