V Evropě přibývá lidí bez práce, <span>strašák deflace</span> je tu

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii dál láme rekordy. V červnu vzrostla v celé unii na 8,9 procenta z květnových 8,8 procenta a v eurozóně na 9,4 procenta z květnových 9,3 procenta. Současně červencové spotřebitelské ceny v eurozóně prudce poklesly.  

V případě eurozóny jde o nejvyšší počet lidí bez práce od června roku 1999 a v případě celé evropské sedmadvacítky je současná hodnota nejvyšší od června 2005.

Současně meziroční míra inflace činila minus 0,6 procenta a jen tak potvrdila očekávání ekonomů, že se v letních měsících ještě prohloubí takzvaná deflace, tedy absolutní pokles cen. Poprvé se přitom eurozóna ocitla v deflaci v červnu, kdy ceny vůbec poprvé v historii poklesly (minus 0,1 procenta).

"Vliv cen energií na inflaci dosáhne svého vrcholu tento měsíc (červenec), přičemž loni v červenci ceny energií dosáhly svých maxim," uvedly ekonomičtí analytici z francouzské banky BNP Paribas.

V dalších měsících by se měl nicméně vývoj otočit a na konci roku by spotřebitelské ceny mohly růst, byť jen velmi mírně. Někteří ekonomové navíc tvrdí, že inflaci není v současnosti potřeba věnovat takovou pozornost jako hospodářskému růstu.

ČTĚTE TAKÉ: Německo se po 22 letech rozloučilo s inflací

V celé EU se v porovnání s předchozím měsícem počet nezaměstnaných vzrostl v červnu o 246 tisíc lidí a v eurozóně o 158 tisíc. Nárůst nezaměstnanosti je však daleko více patrný při meziročním srovnání. Od června 2008 do června letošního roku totiž v celé Evropské unii přišlo o práci více než pět milionů lidí a v eurozóně více než tři miliony lidí.

Nejhůř jsou na tom Španělé. Češi si vedou dobře

S nejvyšším počtem nezaměstnaných se potýká Španělsko, kde míra nezaměstnanosti činí 18,1 procenta a podle odhadů by na konci roku mohla dosáhnout i 20 procent. Tradičně špatně si vedou krizí těžce zasažené pobaltské státy. V Litvě nezaměstnanost činí 17,2 procenta a v Estonsku 17 procent.

V Česku v červnu nezaměstnanost byla 6,3 procenta, což je jeden z nejnižších ukazatelů v celé unii. Tato statistika se ale mírně liší od statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, která je v Česku známější a ukazuje i vyšší nezaměstnanost. Jde totiž o odlišnou metodiku.

I tak se ale v EU najdou státy s nižší nezaměstnanosti, než má ČR. Nejlépe si přitom vedou Nizozemci, kde míra nezaměstnanosti činí 3,3 procenta a Rakušané se 4,4 procenta.

Foto: archiv