V Německu pomalu mizejí tradiční hospody. Od roku 2001 jich podle statistiků skončilo téměř 12 tisíc, což je téměř každá čtvrtá. Výjimku představuje turisty vyhledávaný Berlín, kde se naopak počet výčepů a náleven ve stejném období zdvojnásobil.
Zatímco před 11 lety němečtí statistici evidovali po celé zemi okolo 48 tisíc lokálů, na konci desetiletí jich bylo kolem 36 tisíc. Největší úbytek zaznamenal severoněmecký Hamburk, kde zavřela téměř polovina hospod.
Ubývá jich také v malých městech a na vesnicích. Například v Bavorsku, které je v Německu neodmyslitelně spojeno s pivem a jeho popíjením na pivních zahrádkách, není hospoda už v 500 z 2200 tamních obcí.
Důvodů je podle odborníků několik. "Úbytek obyvatel na venkově, větší mobilita, změny v pracovním chování a trávení volného času nebo konkurence spolkových kluboven," vyjmenoval kulturní geograf Florian Kohnle z univerzity v Eichstättu-Ingolstadtu.
Expert na problematiku volnočasových aktiv Horst Opaschowski vidí příčinu v sociálních sítích. "Místo toho, aby se lidé sešli v hospodě, odehrává se dnes klasický pokec na Facebooku," řekl deníku Welt Kompakt. "Hospoda jako místo setkávání různých lidí už má doslouženo," míní.
Kohnle varoval, že tento trend může mít negativní vliv na vývoj společnosti. "S hostincem mizí z obcí zařízení s vysokou sociální a kulturní hodnotou," upozornil. Některé spolkové země proti tomu už podnikají kroky a připravily zákony na podporu obecních hospod.
Ve větších městech se výčepy podle Německého svazu hotelů a restaurací (DEHOGA) zase potýkají s rostoucí konkurencí maloobchodu a čerpacích stanic. Na významu rovněž nabývá takzvaná systémová gastronomie, tedy řetězce.
V Německu neubývá podle statistik jen klasických hospod, ale i restaurací. Jejich počet klesl z 88 tisíc v roce 2006 na téměř 79 tisíc v roce 2010. Stabilní zůstává počet hotelů, penzionů a kaváren, přibylo provozoven rychlého občerstvení.
