Země, kde to vře
Válka v Gaze nemá na silnou izraelskou ekonomiku vliv

Izraelská ekonomika se výrazně opírá o vysoce vyspělé technologie a vývoz. Boje v Gaze na ni mají stěží nějaký dopad. Experti spíše očekávají, že vojenské technické novinky, jako protiraketový systém Železná kupole (Iron Dome), pověst izraelských výrobců podpoří.

V kavárnách, hospůdkách a restauracích v Tel Avivu se za vlahých večerů stěží dá najít volné místo. Také v podniku Bread Story na Dizengoffově třídě vládne dobrá nálada. Vypadá to, jako by se válka v Gaze odehrávala na nějaké jiné planetě. Náhle se ale rozezní sirény: raketový poplach. Hosté se naučeně natlačí do malého prostoru za výčepním pultem. Je to pro ně spíše bezvýznamné přerušení jejich večerního posezení. Nad obytnými čtvrtěmi Tel Avivu protiraketový systém Železná kupole dosud zachytil každou střelu odpálenou z Pásma Gazy.

Také izraelská ekonomika se zdá být nedotčená válečným děním na jihu země. Burzy jsou nadále stabilní, stejně jako národní měna šekel. Indexy telavivské akciové burzy TA-25 a TA-100, které kótují 25 respektive 100 kapitálově nejsilnějších podniků, sice krátce po zahájení armádní ofenzivy v Gaze 8. července oslabily; od té doby se ale zotavily a vykazují dokonce mírný růst.

"Na izraelské hospodářství nemá konflikt skoro žádný vliv," říká finanční expert z Mezioborového výzkumného centra v Herzliji Rafi Melnick. "Národní ekonomika je silná. V současnosti tu není žádná inflace, jsme téměř na plné zaměstnanosti. Letošní rozpočtový schodek bude pod třemi procenty. Válečné výdaje armády bude možné pokrýt z rozpočtu, podle veškerých předpokladů bez přijetí dodatečného rozpočtového navýšení."

Jistě, jsou i takové obory, které trpí. Dočasné pozastavení letů mezinárodních leteckých společností jako Lufthansa a Air Berlin způsobuje ztráty v cestovním ruchu. Hotelnictví počítá ve třetím čtvrtletí letošního roku (červenec-září) se ztrátami ve výši 425 milionů šekelů (přes 2,5 miliardy korun). Stěžují si také odvětví maloobchodu a gastronomie - kromě módních podniků na luxusních třídách v Tel Avivu.

Zvlášť tvrdě jsou postiženy obce u hranice s Pásmem Gazy, které se musejí vypořádat s mnohem intenzivnějším ostřelováním z palestinské středomořské enklávy. Tamní podnikatelé zaznamenávají ztráty v obratu dosahující až 50 procent. Vláda proto spustila podpůrný program pro obchodníky a firmy v tomto regionu, který zahrnuje slevy na platbách DPH, nebo bezplatné poradenství při žádostech o finanční pomoc.

Naposledy vedl Izrael ozbrojené konflikty v roce 2006 v jižním Libanonu a na přelomu let 2008/09 a 2012 v Pásmu Gazy. Ani ony neměly na makroekonomiku země téměř žádný dopad. Vždy po pár týdnech byly ukončeny. Do odhadů, jestli by to tak zůstalo, i pokud by se současná eskalace v Pásmu Gazy protáhla na delší dobu, se finanční expert Melnick nechtěl pouštět.

V zásadě je prý ale izraelská ekonomika mimořádně odolná vůči vnějším vlivům, protože se silně opírá o sektor nejmodernějších technologií, a díky tomu je dobře zasazena do globální ekonomiky. "Naše země je laboratoř pro inovace a podnikání," dodal Melnick. "Protiraketový systém Železná kupole, který nám navzdory raketovému ostřelování umožňuje takřka normální život, představuje významný technologický úspěch. Dokážu si velmi dobře představit, že to dodá izraelskému vývozu moderních vyspělých technologií další posun."