Nebýt toho, že v roce 1999 španělská centrální banka nařídila bankám zvýšení rezerv na špatné úvěry, mohlo být Španělsko stejně hluboko v úvěrové krizi jako Británie nebo USA. Autorem myšlenky byl dnes 74-letý někdejší guvernér Bank of Spain Luis Angel Rojo.
Poskytovatelé úvěrů tak byli nuceni ještě před příchodem úvěrové krize vytvořit až pětkrát větší zajištění než jejich kolegové jinde v Evropě. Opatření mělo zabránit opakování krize z osmdesátých let, kdy zkrachovala třetina zapůjčovatelů.
Banky sice naříkaly, že opatření snižuje jejich konkurenceschopnost a zisky akcionářů, dnes ale mohou být Rojovi za tvrdost vděčné. Zajištění španělských bank krylo v roce 2006 špatné úvěry z 270 procent, zatímco v USA to bylo 137 procent, 55 procent v Británii a 46 procent v Itálii. Poměr krytí nyní ve Španělsku klesl na 170 procent. Připomíná to Ezopovu bajku o lehkomyslném lučním koníkovi, jenž se posmíval mravenci střádajícímu zásoby na zimu. Mravenec přežil, koník ne.
I díky tomu dnes největší španělská banka Banco Santander letos nebude počítat ztráty, ale naopak vydělá rekordních 10 miliard eur. Minulý měsíc to oznámil její předseda Emilio Botín akcionářům.
Rojovo opatření ale nezastaví ekonomické zpomalení - nezaměstnanost je na 3,5 letém maximu, trh s nemovitosmi kolabuje a ministr financí prohlásil, že může nastat i nulový ekonomický růst. „Španělský úvěrový boom zašel navzdory dobrému zajištění příliš daleko," prohlásil Rojo, který je dnes členem představenstva banky Santander. Dnes finančním institucím radí: „Buďte opatrné."
Foto: archiv
