Kvadratura kruhu
Zákulisí těžkých eurojednání o Kypru: kdo za co může?

Zákulisí nočních jednání z pátku na sobotu o sporném záchranném balíku pro Kypr se snaží odkrýt blog listu Financial Times. Podle jednoho z účastníků byly pozice jednotlivých stran od sebe na hony vzdálené a ministři měli jen několik hodin na "kvadraturu kruhu".

List připomíná, že prakticky hned poté, co vyšly podrobnosti kontroverzní dohody najevo, začali účastníci na sebe svalovat vinu, kdo přišel se zdaněním drobných vkladatelů. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že by vklady pod 100 tisíc eur Německo respektovalo, ale že to byl nápad kyperské vlády, Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB). Jörg Asmussen, který na jednání ECB zastupoval, to ihned popřel s tím, že banka poskytovala jen "technickou pomoc". V úterý se k těmto hlasům připojil francouzský ministr financí Pierre Moscovici, který byl prý proti zdanění malých vkladů "od samého počátku".

EK připouští, že první, kdo přišel s myšlenkou zdanit malé vklady, byl evropský komisař Olli Rehn. Ne ale proto, že by chtěl vyplenit konta starých dam, ale protože se alternativy zdály ještě horší.

"Kdyby Německo a jeho spojenci nezaujali tak tvrdé stanovisko, komise by nikdy nenavrhovala žádný kompromis," uvedl jeden z účastníků. Podle něj byly i jiné cesty, jak získat sedm miliard eur, které Berlín od Kypru požadoval a které měly dorovnat celkovou hodnotu záchranného plánu 17 miliard.

Rehn tak přišel s plánem na tříprocentní daň pro vklady do 100 tisíc eur, pětiprocentní pro vklady od 100 tisíc do 500 tisíc eur a sedmiprocentní nad tuto částku. Rehn to navrhl ze dvou důvodů. Mezinárodní měnový fond (MMF) prý s podporou Berlína a podobně naladěných zemí usiloval o něco mnohem většího - zdanění ve výši 40 procent pro všechny vklady nad 100 tisíc eur.

Likvidace kyperské ekonomiky

Komise se bála, že to vyvolá paniku v zemích eurozóny a povede k masivnímu odlivu kapitálu, zejména ruských vkladů. To by zlikvidovalo celý finanční systém země. Kypru by zůstala jen turistika, a jelikož je založena na ruských návštěvnících, zlikvidovalo by ji to také.

Komise se také bála, že takový krok by v důsledku postihl i drobné střadatele, protože kyperským bankám by nezůstaly peníze na vyplacení jejich vkladů. O úspory by tak nakonec přišli všichni.

V té chvíli se zdálo, že jen málo představitelů má velký problém s tím, aby plán zahrnoval daň na drobné vklady. Při předcházející schůzce náměstků ministrů v pátek přes den, která připravovala večerní hlavní jednání, se mluvilo o dani jen pro vklady nad 100 tisíc eur. Pro prý byl jen náměstek francouzského ministra financí Ramon Fernandez. "Ostatním to bylo jedno," řekl jeden účastník schůzky.

Kyperský prezident Nikos Anastasiadis nebyl z Rehnova nápadu nadšen. Ale rozhodl se ho podpořit ze stejných důvodů, z jakých ho Rehn přeložil: z obavy, že plán MMF by byl mnohem tvrdší.

"Protože to byla jediná alternativa k úplnému zdanění nepojištěných vkladů, podpořily ho ECB, řada zemí jako Francie, Itálie, Španělsko a také šéf Euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem," řekl jeden z účastníků.

Návrhy a protinávrhy

I když plán nezajišťoval celých sedm miliard, komise doufala, že MMF a Němci vedená skupina zemí budou ochotny přistoupit na jiné daně a příjmy a nespoléhat jen na držitele kyperských vkladů. Ale když se v sobotu časně ráno Rehn a Anastasiadis sešli se Schäublem, Moscovicim, Asmussenem, Dijsselbloemem a šéfkou MMF Christine Lagardeovou, Schäuble byl proti a měl podporu Finska a Slovenska.

Dijsselbloem přišel s protinávrhem daně 7,5 procenta na malé vklady a 12,5 procenta nad 100 tisíc. Kyperský ministr financí Michalis Sarris byl pro, ale prezident Anastasiadis ne. Zvedl se a chtěl odejít z místnosti. Zůstal až poté, co ho Asmussen tiše informoval, že když se nedosáhne dohody, ECB by byla nucena zastavit financování druhé největší kyperské banky Laiki a to by pravděpodobně vedlo ke zhroucení i největší banky a celého finančního sektoru - a tedy k likvidaci všech vkladů.

Řada zdrojů tvrdí, že Anastasiadis chtěl udržet míru zdanění vysokých vkladů pod deseti procenty. Za podpory Rehna měl obavy, že vyšší daň povede k velkému odlivu kapitálu. Rehn doufal, že po stanovení daně z vysokých vkladů na 9,9 procenta zůstane nějaký manévrovací prostor pro zmírnění daně z malých vkladů tím. Ale MMF a Německo trvaly na svém.

Pak bylo jen otázkou aritmetiky určit daň z vkladů pod 100 tisíc eur na 6,75 procenta, aby se získala částka požadovaná Německem.

"Už tam nebyl žádný manévrovací prostor," řekl jeden účastník. "Opravdovým problémem bylo, že počáteční pozice jednotlivých stran byly od sebe tak vzdálené a my jsme nemohli během těch deseti až dvanácti hodin provést potřebnou kvadraturu kruhu."