Nekončící zoufalství
Zbavme se eura, vyzývá kyperský arcibiskup. Kypr by stáhl i Rusko
23.03.2013 17:48
Vůdce kyperské pravoslavné církve arcibiskup Chrysostomos, je pro vystoupení své země z eurozóny. V rozhovorech pro řecká média zároveň obvinil předchozí vládu bývalého komunistického prezidenta Dimitrise Christofiase z odpovědnosti za to, že se Kypr dostal do vážných finančních potíží. Kyperské vládě, která stojí před bankrotem, arcibiskup slíbil dát do zástavy církevní majetek.
"Kypr je povinen podepsat to, co je požadují věřitelé. Nyní je ale třeba přemýšlet, jak se co nejrychleji zbavit těch evropských ubožáků," řekl pro rozhlasovou stanici Αlpha 989.
"Není to snadné, ale musíme tomu (odchodu z eurozóny) věnovat tolik času, kolik jsme strávili před vstupem do eurozóny," řekl arcibiskup podle serveru Realnews.
Podle Chrysostomose je možná otázkou času, kdy se eurozóna zhroutí, vzhledem k jejímu chování vůči slabým členům.
"S takovým chováním nelze euro udržet. Neříkám, že se zhroutí zítra, ale s mozky, které mají v Bruselu je jisté, že v dlouhodobém horizontu nevydrží. Nejlepší je přemýšlet o tom, jak rychle se ho zbavit," podotkl rovněž.
Chrysostomos také ostře zkritizoval předchozí kyperskou vládu, která zemi do nynější situace přivedla. "Komunistická vláda nás přivedla do této šlamastyky. Myslím si, že chtěli, aby všichni bohatí zchudli, a toho také dosáhli," řekl arcibiskup řecké televizi Skai.
Boj o čas
Kypr znatelně pokročil v jednání s věřiteli a předložil jim komplexní plán záchrany země před bankrotem. Řekl to kyperský ministr financí Nikos Anastasiadis, který jednal se zástupci takzvané trojky, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jednání se zaměřila i na návrh zdanit vklady nad sto tisíc eur (asi 2,6 milionu korun) sazbou 25 procent.
Navrhované zdanění by se nejprve týkalo zřejmě jen finančního ústavu Bank of Cyprus, což je největší banka na Kypru. Ministr novinářům po schůzce s věřiteli řekl, že jednání by mohla skončit do sobotního večera.
Kypr zápasí s časem, protože v pondělí se má rozhodnout o osudu finanční pomoci EU ve výši deseti miliard eur (asi 286 miliard korun). Na ní se zhruba před týdnem dohodla takzvaná euroskupina, tedy ministři financí eurozóny. Podmínkou čerpání pomoci ovšem je, že Kypr vlastními silami nashromáždí 5,8 miliardy eur. Právě k tomu má zdanění vkladů přispět.
Trpělo by i Rusko
Pád kyperských bank by znamenal pohromu pro obyvatele, protože ti by se najednou ocitli zcela bez prostředků. Také státu by chyběly peníze na výplaty, sociální dávky a poskytování veřejných služeb, a stát by tak musel začít vydávat určité dlužní úpisy na pokrytí alespoň těch základních potřeb. Zcela ochromen by zůstal obchod a podle zpravodajského serveru BBC by se tak jako krajní možnost mohl vrátit barterový obchod, jehož popularita vzrostla i v dalších zemích postižených finanční krizí.
Případný krach kyperského bankovního sektoru by silně zasáhl i Rusko. Ruské firmy a ruští občané mají v bankách na Kypru uloženo kolem dvacet miliard dolarů (téměř 400 miliard korun). Další zdroje přicházejí s ještě vyššími odhady. Podle ratingové agentury Moody's měly k 1. září loňského roku ruské firmy na Kypru přibližně devatenáct miliard dolarů.
Dalších asi dvanáct miliard dolarů by podle Moody's mohla představovat aktiva ruských bank v kyperských institucích. Ruská verze časopisu Forbes pracuje s celkovým odhadem osm až 35 miliard eur. Podle analytiků by tak případný bankrot Kypru mohl notně zhoršit vztahy Ruska s Evropskou unií. Již možnost samotného zdanění vkladů označil ruský prezident Vladimir Putin za "nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.