Zrušte vinice! Evropská komise za to platí

Evropská komise chce v následujících pěti letech platit vinařům v EU štědré finanční náhrady za to, že zlikvidují část svých nekonkurenceschopných vinohradů. Ve středu totiž schválila návrh na radikální reformu přebytkového evropského trhu s vínem, jehož hlavní součástí je právě plán zbavit se 200 tisíc hektarů vinic. Komise také dále počítá se zákazem doslazování vína cukrem. Ministerstvo zemědělství ani Svaz vinařů ČR s návrhem reformy nesouhlasí.

"Dostali jsme pouze takové ty základní teze, ke kterým máme zcela zásadní výhrady," řekl Antonín Králíček z MZe. Česku se mimo jiné nelíbí zákaz doslazování cukrem za situace, kdy nemá být zakázáno dokyselování, které je přitom podle Králíčka shodnou záležitostí, ale týká se jižních zemí.

Nepřípustná je pro ČR také možnost použít u stolních a méně jakostních vín značení odrůdou a ročníkem. "To by znamenalo zmatení spotřebitele a posílení těchto méně kvalitních vín na trhu," uvedl. Česko je podle něj pro reformu, o jejíž podobě je ale třeba ještě jednat.

Odmítavě se k návrhu staví také Svaz vinařů. Vedle zákazu použití cukru a změn ve značení vína je podle tajemníka Martina Půčka problematický převod části peněz z vinařského rozpočtu do podpor v rámci rozvoje venkova, byť zaměřených pro vinařské regiony. V takovém případě by totiž bylo třeba spolufinancování evropských peněz a vinaři se obávají, zda by to český stát byl s to zajistit.

Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí jako jsou Chile, Jihoafrická republika, Spojené státy nebo Austrálie trpí evropský trh nadprodukcí. Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků přitom tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje desítkami milionů eur ročně.

Původně měl být zrušen dvojnásobek

Likvidace neboli klučení vinic by se podle komise mělo dotknout 200.000 ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová tak po protestech Evropského parlamentu původně navrhovanou plochu vinic určených k likvidaci omezila na polovinu. Do roku 2013 by se také měl prodloužit současný zákaz dalšího vysazování vinné révy.

"Nyní plýtváme příliš velkým množstvím peněz - až jedna třetina rozpočtu se používá na to, abychom se zbavili vinných přebytků," uvedla komisařka. Rozpočet EU pro odvětví vína činí 1,3 miliardy eur (asi 37 miliard korun).

Stejně jako v případě reformy trhu s cukrem se budou dotace vinařům postupně snižovat, což by je mělo motivovat vzdát se svých vinic co nejdříve. V prvním roce reformy se počítá s dotacemi na klučení vinic 430 milionů eur (asi 12 miliard korun), tedy s částkou 7174 eur (asi 206.000 korun) na hektar. V posledním pátém roce na dotace půjde 59 milionů eur (1,7 miliardy korun), tedy 2938 eur (asi 84.500 korun) na hektar.

Je velmi nepravděpodobné, že by návrh začal platit v současné podobě. Likvidaci vinic budou odmítat největší tradiční výrobci vína, tedy Francie, Itálie a Španělsko, kde vzniká až 80 procent celkové evropské produkce vína.

Doslazování je tradice

Proti reformě budou ostře protestovat i severněji položené země a to - stejně jako Česko - kvůli navrženému zákazu doslazování vína cukrem. V zemích jako je Německo, Slovensko nebo Maďarsko patří doslazování k tradičním postupům při výrobě vína, kterým se zvyšuje množství alkoholu. Komise ale nadále počítá pouze s doslazováním vinným moštem, které je dražší a které zároveň přestane dotovat.

Pokud jde o rozdělení národních obálek na vinařské podpory, EK navrhuje, aby se kromě plochy vinic brala v potaz také produkce země, spotřeba a historické objemy čerpaných dotací. Tyto zdroje, na něž má jít podstatný podíl vinařského rozpočtu, by mohly státy použít na propagaci v zemích mimo EU, restrukturalizaci vinic nebo nová opatření proti krizím.

V současnosti domácí vinaři dostávají jako ostatní zemědělci přímé platby z EU ve formě dotace na hektar, která postupně roste a loni činila 2518 korun. Vedle toho mohou vyčerpat asi 80 milionů korun na projekty restrukturalizace vinic a podobnou sumu na ekologicky šetrnější integrovanou produkci, pro níž ale platí řada omezení.

Evropská komise radikální reformu trhu s vínem navrhla už před rokem, ministři zemědělství EU se však na její konkrétní formě zatím neshodli. Současný upravený návrh komise bude o souhlas členských států usilovat v následujících měsících a musí ho schválit i europoslanci, podle plánů má pak vstoupit v platnost v srpnu roku 2008.

Ilustrační foto: Petra Mášová