V Sokolovské uhelné (SU) se letos dějí velké věci, které souvisejí se snahou dravého finančníka Pavla Tykače převzít celou společnost. V současnosti kontroluje třicetiprocentní podíl v uhelno-energetickém komplexu, který získal od Jana Kroužeckého. Zbývající majitelé sokolovských dolů František Štěpánek a Jaroslav Rokos se mu však postavili. V souboji o SU se hraje o hodně. Ve hře je nejmenší ze tří tuzemských hnědouhelných společností a druhý největší výrobce elektřiny po ČEZ.
Právník Tomáš Láznička, který má personální vazby na Tykače, už podal v letošním roce na vedení SU dvě trestní oznámení. Jedno z oznámení bylo podáno přímo na Štěpánka. Důvodem byl prodej pozemků Sokolovské uhelné v obci Staré Sedlo, které koupil přímo Rokos. Podle Lázničky měl poškodit SU, protože prodej proběhl za nižší cenu, než nabízel jiný investor za obdobné pozemky.
Investorem byl Američan Thomas Saami, kterého zastupoval právník Jan Vlk. Vlk a jeho klient se sice zajímali o pozemky ve Starém Sedle, které chtěli koupit od SU a přímo od obce. Jejich zájem byl však vlažný. "Byl tady jen jedenkrát a pak už neprojevil zájem," líčí jednání s Vlkem starosta Starého Sedla Miroslav Toncar. Investice za neobvykle vysokou cenu se tak nakonec nezrealizovala. "Nešlo vůbec o to, získat pozemky. Mělo to sloužit jako důkaz, že jsme zrealizovali prodej pro pana Rokose pod touto cenou," zdůrazňuje Štěpánek. Policie případ odložila, protože k poškození firmy nedošlo.
Další Lázničkovo oznámení se týkalo obchodní politiky hnědouhelné firmy. "Státní zastupitelství už to smetlo ze stolu," sdělil člen dozorčí rady společnosti Jiří Selvička. Vedení Sokolovské uhelné přitom očekává, že budou podána další trestní oznámení.
Tykačův tlak zatím přinesl to, že Štěpánek a Rokos se s ním a jeho lidmi odmítají vůbec bavit. Oba uhlobarony rozzlobily především dopisy, které Tykač poslal jejich manželkám. V nich jim předložil nabídku na odkup akcií, kterou dal Štěpánkovi a Rokosovi. Za jejich podíly jim loni nabídl přes miliardu korun, což ani neodpovídá skutečné hodnotě společnosti.
Na druhou stranu Štěpánek a Rokos nabídli Kroužeckému, že jeho třicetiprocentní podíl koupí za více než dvě miliardy korun. "Jsme připraveni to vypořádat okamžitě," uvádí Štěpánek. Podle akcionářské smlouvy z roku 2004, kterou Štěpánek, Rokos a Kroužecký uzavřeli před privatizací Sokolovské uhelné, by přitom vypořádání mohlo trvat pět let. Každý rok by Kroužecký získal pětinu z částky, na níž má nárok. "Žádná nabídka nepřišla. Nedostal jsem takový dopis," tvrdí ovšem Kroužecký.
Podle loňských informací MF Dnes Kroužecký měl získat od Tykače za svůj podíl "pouze" 700 milionů korun. Pokud Tykač skutečně kontroluje 30 procent SU a má tak nárok na inkasování nabídnutých peněz, vydělal by přes 1,3 miliardy korun.
Letos zároveň Štěpánek a Rokos dali na Tykače žalobu kvůli nekalosoutěžnímu jednání. Na valných hromadách SU totiž podle nich zastupuje právník Radek Bláha přímo Tykače a nikoliv Kroužeckého. Propojení Bláha - Tykač proto vedlo manažery Sokolovské uhelné k podání žaloby přímo na Tykače kvůli nekalosoutěžnímu jednání. Bláha totiž vyžaduje na hromadách citlivé informace, které by Tykač - jako spoluvlastník hnědouhelné společnosti Mostecké uhelné - mohl využít v konkurenčním boji.
Více informací čtěte v pondělním vydání časopisu TÝDEN
Foto: Archiv Týden
