Pro čtvrteční rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo všech sedm členů rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Je tak na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.
Podle Rusnoka se rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. "S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020," uvedl Rusnok.
Guvernér dodal, že zvýšení úrokových sazeb, které nová prognóza předvídá, nastalo dnes. "A pokud jde o další vývoj, ten je otevřený. Prognóza nevidí potřebu dalšího zvyšování sazeb v zhruba následujícím roce," uvedl Rusnok.
Zároveň upozornil, že do budoucna nelze vyloučit zvýšení ani snížení sazeb. Základní scénář odhadů ČNB s tím ovšem nepočítá. "Prognózu aktualizujeme a žijeme v prostředí velmi proměnlivém, ve kterém se nejistoty zdůrazňují v plynoucím čase, proto nelze vyloučit žádný pohyb. Tedy ani zvýšení, pokud by to bylo nutné. Ale stejně tak si hypoteticky dokážu představit i pohyb opačným směrem, pokud by se situace dramaticky změnila. Nic z toho ale není hlavní scénář," uvedl.
Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj české ekonomiky. V prvním čtvrtletí rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. "Nárůst sazeb je reakcí na domácí inflační tlaky," řekl Rusnok.
Nejde o nic dramatického
K hlasování Rusnok uvedl, že nejde o žádnou dramatickou změnu. "Vypadá to dramaticky, ale je to evoluční vývoj daný novými znalostmi situace a jejího výhledu. I na předchozích zasedáních ta většina, která hlasovala dříve pro sazby beze změny, viděla argumenty na obě strany. Dnes se to pouze obrátilo, zejména poněkud se mírně uvolnily nejistoty z vnějšího prostředí," uvedl.
Ukazuje se podle něj, že zpomalení evropské ekonomiky nebylo tak silné, a že by mohlo trvat kratší dobu. Navíc je podle něj domácí inflace pevně ukotvena a není se třeba obávat rychlého posilování koruny.
ČNB rozhodla také zvýšit lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
Slabší kurz koruny
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta.
Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,30 Kč/EUR a příští rok koruna posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V předchozí únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25 korun za euro a příští rok 24,20 Kč/EUR.
V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na dvě procenta. V únoru počítala s 1,9 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2020 odhad banka ponechala na dvou procentech. Celkově inflační tlaky podle Rusnoka polevují.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra zhruba vyrovnaná. Mezi rizika a nejistoty Rusnok zařadil výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Dalším rizikem jsou protekcionistická opatření ve světovém obchodě a vývoj kurzu koruny.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta z lednových 2,5 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí. Pro příští rok MF nechalo odhad na 2,4 procenta. Česká bankovní asociace tento týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta z únorových 2,6 procenta. Pro příští rok asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond v jarním výhledu předpokládá pro ČR na letošek tempo růstu 2,9 procenta. Loni ekonomika stoupla o 2,9 procenta.
