Zpřísnění podpory stavebního spoření může pořádně omezit poskytování úvěrů ze strany stavebních spořitelen. Omezení objemu úvěrů očekává tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý o deset až dvacet procent.
Během roku 2009 přitom spořitelny poskytly úvěry v hodnotě zhruba 47 miliard. Po snížení podpory by se tak objem úvěrů poskytnutých v jednom roce mohl snížit o necelých deset miliard korun.
Ze spořitelen by totiž mohla odejít skupina klientů, kteří přespořují a mají již uspořeny větší sumy peněz. Pro ně by už nemuselo být stavební spoření výhodné.
Kromě zdanění státních podpor padesátiprocentní sazbou v příštím roce a v následujících letech sražení podpory na dva tisíce korun se totiž chystá i zdanění úroků ze stavebního spoření včetně takzvaných bonusových úroků. Změny navrhuje ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem.
Klienti s vysokým objemem úrokových výnosů mohou podle Šedivého vyhodnotit zdanění jako nevýhodné. "Mohou uvažovat o odchodu ze systému stavebního spoření," upozorňuje Šedivý.
Podle materiálů ministerstva financí by však navržené změny neměly systém "rozhoupat", protože stavební spoření by mělo zůstat výhodnějším produktem než vklady v bankách. "Současná navržená změna by neměla být likvidační," uvádí i Šedivý.
Stavební spořitelny nicméně považují změny za protiústavní. "Z našeho pohledu je problém s ústavností tohoto zákona," zdůrazňuje Šedivý s tím, že stát garantoval určitá schémata, ale nyní hledá cestu, aby je dál už nemusel dodržovat. "Jak se to pak bude vnímat při penzijní reformě," varuje Šedivý.
Při penzijní reformě vláda změní povinnosti účastníků na desítky let. V případě, že by ale stát nemohl dostát svým závazkům nebo by to pro něj už nebylo výhodné, tak by "pravidla hry" mohl změnit, stejně jako u stavebního spoření.
Na bonusové úroky má podle odhadů asociace nárok čtvrt milionu lidí. Přespořující klienti pak představují přes 75 procent všech prostředků, což ke konci roku 2009 bylo 314 miliard korun.