V insolvenci končí každá desátá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů je to do tří let od vydání první emise. Vyplývá to analýzy, kterou poskytla společnost Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality. Z emitentů dluhopisů skončily v insolvenci například společnosti EMTC, C2H nebo Helske.
"Analýza ukázala, že počet emisí, ale i objem dluhopisů neustále rostou, a to i navzdory covidovému období. Jen za prvních devět měsíců letošního roku překonal celkový objem vydaných emisí úroveň celého roku 2020. Očekáváme, že do konce roku překročí i úroveň roku 2021," uvedl v úterý zakladatel a šéf firmy Surveilligence Jan Lalka.
"Od roku 2018 můžeme pozorovat postupný nárůst počtu emitentů v insolvenci, loni jich bylo 17, letos po prvních devíti měsících již 16. Očekávám, že tento počet poroste až do konce roku 2022," dodal.
Ve veřejných zdrojích společnost dohledala 1526 nadlimitních a podlimitních emisí podnikových dluhopisů za celkem 399,4 miliardy korun, které byly emitovány 594 emitenty v období od 1. ledna 2013 do 31. srpna 2022. Celkem skončilo v insolvenci 57 emitentů, kteří vydali emise za dohromady 6,4 miliardy korun.
Emitenti podlimitních emisí (do milionu eur, tedy 24,6 milionu korun) končí podle firmy v insolvenci ve 12 procentech případů, tedy častěji než emitenti nadlimitních emisí (sedm procent). Zajímavé je i to, že až dvě pětiny emitentů vůbec nepublikovaly své finanční výkazy ve Sbírce listin za období, které předcházelo datu první emise, uvedla společnost.
Průměrná částka dluhopisů, které emitoval jeden emitent, jenž následně skončil v insolvenci, byla 29,3 milionu korun u podlimitních a 227,5 milionu korun u nadlimitních emisí. Průměrná částka dluhopisů vydaných emitenty, kteří skončili později v insolvenci, byla u nadlimitní emise 95,8 milionu korun, u podlimitní 15,4 milionu korun.
Mezi nejvýznamnější identifikovaná rizika patří kreditní riziko, tj. riziko nesplacení vložených prostředků investorů emitenty, a riziko podvodného jednání emitentů. Vedle neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu Surveilligence identifikovala výskyt takzvaného Ponziho schématu (tzv. letadla), podvody, zkreslování informací o osobě a o hospodaření emitenta a tunelování majetku emitenta.
Emise podlimitních podnikových dluhopisů bývá spojena s vysokými náklady. V průměru až třetina získané částky z emise podlimitních dluhopisů není využita na investiční záměr, ale je spotřebována na administraci emise a úrokové závazky emitenta v prvním roce.
Autoři analýzy se shodli na tom, že každý investor, který zamýšlí investovat do podnikových dluhopisů, by měl důkladně prověřit nejen společnost emitenta, ale rovněž fyzické osoby ovládající právnickou osobu emitenta, parametry emise a prodejce emise.
