Akciové trhy v posledních několika málo týdnech klesají, ale na novinové titulky typu "na burze teče krev", "akciová bublina praská" či "krach na burze" je příliš brzy. S největší pravděpodobností se ani neobjeví, nicméně to, co se nyní děje, je v kontextu posledních několika měsíců nestandardní, avšak v horizontu minulých dvou let ne neobvyklé. Natož pak v horizontu delším...
Za současnými propady stojí několik faktorů. Tím nejdůležitějším z nich, tím, který stojí za stagnací trhů v letošním roce, je geopolitické napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. V době, kdy napětí mezi Ruskem a západním světem je na nejvyšší úrovni od studené války, je jen těžko představitelné, že by akcioví investoři překypovali sebevědomím. A to i navzdory tomu, že aktuální výsledky za 2. čtvrtletí zatím vypadají nad očekávání dobře.
Rusko tedy tlačí trhy dolů, výsledky největších světových firem zase táhnou burzy vzhůru. Kdo vyhraje? Se znalostí vývoje akciových trhů za posledních několik dní je nasnadě odpověď, že Rusko (v kombinaci s napětím v Iráku, Libyi či bankrotem Argentiny). To však může být jen krátkodobý pohled. Ve střednědobém horizontu je hodnota akciových trhů závislá na ziscích firem. A ty rostou. Takže panika na trzích sice může nějakou dobu trvat, ale dříve nebo později by měl převládnout fundament.
Nelze přesně předpovědět, jak dlouho budou trhy pod tlakem. Pokud se nevyjasní situace mezi Ruskem a Ukrajinou, je jen málo pravděpodobné, že akcie budou lámat historická maxima. To však podle mého názoru neznamená, že by se investoři měli připravit na dlouhotrvající akciový "výplach". Vždyť takových poklesů, jaký registrujeme nyní, bylo od začátku roku 2012 na evropských burzách již šest.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
