Názor odborníků
Zavedení amerických cel nebude mít na české firmy velký dopad

Reálný dopad připravovaných amerických cel na vybrané zboží z EU by pro české firmy neměl překročit miliardu korun, shodli se analytici oslovení ČTK. Tato ochranářská opatření na ně dolehnou zprostředkovaně, přes vývoz komponentů z ČR do jiných zemí EU, které dále vyváží finální produkt do USA. Hrozbou je ovšem další vyostření sporů mezi EU a Spojenými státy, varují. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund řekl, že je ještě předčasné hodnotit opatření, jež by se mohla teoreticky dotknout i českých strojařů, dokud nebudou přesně specifikovaná. Obavy zatím nemají ani oslovené české potravinářské svazy.

Světová obchodní organizace povolila USA uvalit cla na zboží z EU za 177 miliard korun ročně kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington v reakci na to oznámil, že zavede cla deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako je francouzské víno, skotská a irská whisky nebo sýry.

"Vyostření obchodního sporu USA a EU nadále zvětšuje překážky zahraničnímu obchodu, což je pro naši ekonomiku vždy špatná zpráva. Další zvyšování napětí si určitě vybere svou daň na evropské ekonomice, zejména na té německé, s dopadem na ČR," řekla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Cla podle ní postihnou například české vývozy do USA v zemědělském a potravinářském průmyslu. Nové celní tarify se dotknou i dalších oborů jako například civilního letectví a strojírenství

ČR se na exportu EU do USA podílí necelými 0,9 procenta, uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud nová cla dopadla na ČR průměrně, budou činit asi 1,6 miliardy Kč. "To je však absolutní strop, skutečnost bude mnohem menší. USA zacílila primárně na výrobky z hlavních viníků nelegálních dotací pro Airbus, tedy na Německo, Francii, Velkou Británii a Španělsko, ČR by se to mělo dotknout pouze ve zmenšené míře, primárně skrze subdodávky pro postižené firmy v těchto zemích," dodal.

Z celkového objemu českého exportu do USA, který činí necelých 100 miliard Kč, drtivá většina zůstane cel ušetřena a přímé škody budou minimální, souhlasil analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Nelze ovšem vyloučit, že některé české firmy jsou zapojeny do výrobního řetězce v sektorech, které budou zasaženy v jiných evropských zemích. "Ani v tomto případě ovšem neočekáváme výraznější dopad, nešlo by ani o miliardy korun, tedy prakticky zanedbatelné částky. Pro Česko bude mnohem důležitější, aby tento spor nepřerostl v regulérní obchodní válku mezi USA a EU," podotkl.

Do USA se vozí například i české pivo, podle Českého svazu pivovarů a sladoven nejde o příliš významnou destinaci. "Vývoz českého piva do Spojených států činil v loňském roce 87 tisíc hektolitrů. To je jen malá část z celkového exportu 5,2 milionu hektolitrů a ještě menší část z celkového výstavu 21,3 milionu hektolitrů. Případné omezení exportu do USA by se tedy českého pivovarnictví dotklo jen minimálně," řekla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Obavy zatím nemají ani výrobci sýrů.

Český export je významně závislý na zemích EU (85 procent). Ze zemí mimo EU jsou několik let nejvýznamnějším exportním partnerem USA, které jsou také jednou z nejdůležitějších exportních destinací z pohledu přidané hodnoty exportovaného zboží, upozornil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Dlouhodobě se v USA podle něj uplatňují především české proudové motory a turbovrtulové pohony, čerpadla, pneumatiky, léky a mikroskopy.