Zdaněním výher z kurzovních sázek nad 50.000 korun stát vybere od sázkových kanceláří méně peněz. Sázející totiž raději přejdou k méně regulovaným zahraničním kancelářím nebo rovnou na černý trh. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel Tipsportu Petr Knybel. Podle něj by Tipsport po novele zákona o hazardních hrách mohl státu na daních odvést až o 30 procent méně. Pokud chce stát maximalizovat výnosy z hazardu, musí podle Knybela především nastolit stabilní a předvídatelné daňové a legislativní prostředí.
Návrh na změnu zákona o hazardních hrách je součástí projednávaného vládního konsolidačního balíčku. Novela zákona by zároveň měla zvýšit základní 23procentní daň ze sportovních sázek na 30 procent. Zároveň by měla snížit limit pro osvobození výher z hazardních her od daně. Momentálně se 15 procenty následně znovu daní výhry nad milion korun a hráči mají povinnost tyto zisky uvádět ve svém daňovém přiznání. Po přijetí nového zákona v platnost by se tento limit měl snížit na 50.000 korun.
"Stát tak stejnou věc zdaní dvakrát, a to z obratu, nikoliv ze zisku. Když se to se zvýšením takzvané daně z hazardu přežene, bude státní výnos záporný, jinými slovy stát vybere méně. Hráči se přesunou za atraktivnějšími kurzy na černý trh, stát z nich neuvidí ani korunu, a navíc se sázející ocitnou zcela mimo kontrolu státu," řekl Knybel.
Do návrhu novely zákona byla podle oficiálních materiálů zahrnuta řada adiktologických brzd (opatření proti závislosti), která by měla vést ke snížení rizikového chování hazardních hráčů. Pokud se ale podle Knybela řada hráčů přesune na nelegální trh a mimo jakoukoli kontrolu státu a pomoc odborníků, negativní dopady se tím pouze zvýší.
"Řadu adiktologických brzd obsahuje už stávající přísná legislativa platná od roku 2017. Český trh patří už dnes mezi nejregulovanější na světě. Přísná je už samotná registrace, ověřování vkladů, kontrola oproti registru vyloučených osob a registru obyvatel, nastavení seberegulačních opatření, povinná upozornění na rizikovost hazardu a podobně," dodal generální ředitel.
S Knybelem v tomto směru souhlasí také ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. I při stávajícím daňovém zatížení je podle něj velikost nelegálního trhu v České republice kolem 30 procent. "Jediná země, která má v Evropě větší sazbu daně je Francie, ale platí za to vysokou cenu. Velikost černého trhu je tam víc než 50 procent. Každá druhá sázka je ve Francii nelegální. Nejsem si tedy jist, jestli toto je cesta, kterou se chceme opravdu vydat," dodal Řehola.
Na nové verzi zákona o hazardních hrách jsou tak podle Knybela pozitivní pouze drobnosti, které ani nestojí za zmínku. Změna legislativy je s vysokými daněmi z hazardu, které se během let změnily již několikrát, podle něj dalším negativním faktorem znemožňující efektivní plánování a jakékoli predikce. Už dnes podle něj stát na hazardu vydělává víc než všechny hazardní společnosti dohromady a dnešní daně z hazardu jsou v Česku vyšší, než je průměr v Evropské unii.
