Warren Buffett ve své nedávné zprávě akcionářům vysvětluje, proč je výhodnější vlastnit podniky (buď přímo, nebo prostřednictvím akciových trhů) než držet instrumenty založené na penězích (dluhopisy, hotovost) nebo zlato.
Buffett nemá v oblibě dluhopisy a hotovost. Tyto investice si podle něj neudrží reálnou hodnotu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Američané sice věří v Boha (na bankovkách najdete nápis "In God we Trust"), ale peníze si tisknou lidé sami.
Výnosy hledá Buffett u reálných statků a služeb - investici definuje jako odloženou současnou spotřebu s očekáváním zvýšení spotřebních možností v budoucnosti. Dluhopisy a hotovost nesou podle něj pouze nominální výnosy. Reálné výnosy jsou u nich nepravděpodobné, navíc podstupujete riziko tragických následků.
"Investice na bázi měn a peněz obecně jsou tím nejrizikovějším aktivem," říká Buffett, čímž vyvrací různá tvrzení, že měnové investice jsou v současnosti bezrizikové.
Ve svých predikcích se ovšem občas mýlí i "Zázrak z Omahy". Podívejte se třeba Japonsko: 20 let deflace dělá z bondů fantastickou investici. Tuto možnost Buffett do svých kritérií nezahrnuje.
Krychle zlata versus produktivní aktiva
Investiční guru nefandí ani zlatu. Všechno zlato na světě by se v současnosti dalo nalít do krychle o hraně 21 metrů. Hodnota kostky bude skutečně neobyčejná - při současných cenách bychom si za ni mohli koupit veškerou zemědělskou půdu ve Spojených státech, 16 Exxonů - a ještě by nám zbyl bilion dolarů. A Buffett nechápe, proč chce někdo raději kostku než Exxon.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, čtěte zde.
