Pohled analytiků
Zrychlení inflace způsobilo hlavně loňské zrušení daně z přidané hodnoty na energie

Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom oslovení analytici. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.

"Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje," uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle hlavního ekonoma Deloitte ČR Davida Marka se nedá očekávat rychlé snížení inflace. "I po zavedení úsporného tarifu, respektive cenových stropů, které ho nahradí, zůstává inflace vysoká. Klíčovou otázkou je, nakolik se to projeví v inflačních očekáváních a mzdových vyjednáváních. Riziko, že se s inflací budeme potýkat déle, není zanedbatelné," uvedl.

"Aktuální rychlý sestup cen pohonných hmot sehraje důležitou roli i v prosincové inflaci. Díky tomuto vlivu by meziroční inflace nemusela z listopadové hodnoty zrychlit i přes očekávané další zdražení energií, potravin a některých dalších položek. Zrychlení inflace do okolí 17 procent následně předpokládáme na začátku roku," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák očekává v lednu zrychlení inflace kvůli konci úsporného tarifu na energie a jejich zdražení na cenové stropy. "V prvním čtvrtletí příštího roku je tak i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku," řekl,

"Za celý příští rok se inflace v současnosti odhaduje kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese. V obou případech to je však pro tuzemskou ekonomiku nepříznivý vývoj," míní hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Podle ředitele finanční a investiční skupiny CFIG Martina Chovance je současná vysoká inflace signálem toho, že by mělo Česko zvážit vstup do eurozóny. "Ta je s ohledem na velikost trhu a sílu měny daleko více imunní proti vnějším vlivům, které mají v současné chvíli na inflaci větší vliv než domácí faktory. To samé se týká výše základních úrokových sazeb, které jsou u nás několikanásobně vyšší než v eurozóně, což firmám výrazně prodražuje financování a investice do nových technologií či jejich rozvoje," řekl.