Vánoce jsou za dveřmi a Linda Finková (50) nás na akci Dopisy Ježíškovi, kterou letos poprvé zaštítil Nadační fond Hanky Kynychové, docela překvapila, když na sebe práskla, že se vyžívá ve vánočních dekoracích. Sama vsází spíše na jednoduchost, ale jednou za rok se dokáže pořádně odvázat!
Jak u vás doma probíhají Vánoce? Dodržujete vánoční tradice?
Dodržujeme všechny tradice. Jen neházíme pantoflem a nelijeme olovo. I když vloni jsme olovo zkoušeli a dopadlo to strašně - vyšly nám strašlivé věci, nesmysly a nic jsme v tom nepoznali. Ale svítí nám celý dům, všechna okna, na domě máme kometu, máme soba se sáněmi, svítí nám stromy na zahradě. Je to strašný kýč, ale je to krásný!
Jak jste na tom s interiérovou výzdobou? Děláte si sama adventní věnec, nebo ho raději koupíte?
Vždycky jsem adventní věnec chystala s Viktorkou a Matýskem, a protože Viki už je velká, tak mě poprosila, že by jej letos chtěla udělat sama. Tak jsem to na ní ráda nechala. Máme veškeré vybavení včetně tavné pistole.
Jaká jsou přání vašich dětí reálná nebo je musíte usměrňovat?
Normálně nekoriguju, ale letos jsem musela Matýska trošku korigovat. Přál si počítač, ale má už dobrý notebook, tak jsem mu řekla, že mu Ježíšek nic nepřinese. Ale on mi fikaně řekl, že to přece nosí Ježíšek, tak by mu to mohlo být jedno. Tak na mě tak koukal, jakoby něco tušil. Reagovala jsem, že Ježíškovi to určitě jedno není, že nenosí zbytečnosti.
Máte nějaké trauma z dětství, že jste nedostala ten dárek, který jste si přála?
Já jsem si vždycky přála luk a šípy a komiksy a angličáky. Jako správná holčička. Nikdy jsem si toho moc nepřála, ale je pravda, že jsem toho moc nedostávala. Občas nějakou malou stavebnici nebo čepici. No znáte to - kulich a ponožky. Tenkrát se nedávaly velké dárky, pouze pár dárečků a knížka. Ale nemám z toho žádné trauma. Já jsem si pak vždycky všechno koupila, když jsem byla velká.
