<span>27. srpen 1968</span>: Potupný návrat z Moskvy

Domácí
27. 8. 2008 06:00
bez popisku 90582
bez popisku 90582

27. srpna 1968, zvláštní vydání o výsledcích jednání v MoskvěSedmadvacátý srpen roku 1968 připadl na úterý. Po osmé hodině ráno oznámil rozhlas, že se z Moskvy konečně vrátila československá vyjednávací delegace. Dubček a spol. se však rozhodli, že národ budou informovat jen po kapkách. Co všechno slíbila delegace Moskvě jen za pouhý příslib „etapovitého odchodu intervenčních vojsk", se lidé dozvídali pomalu.

Slíbili cenzuru i čistky

Delegace například slíbila splnění požadavků z Čierné nad Tisou, zákaz protisocialistických organizací a sociální demokracie, upevnění orgánů bezpečnosti a armády, stranickou kontrolu tisku a konkrétní kádrové změny. Pod takzvané „moskevské protokoly" se přitom jako jediný z šestadvaceti českých a slovenských politiků nepodepsal František Kriegel.

Polovičatou pravdu politikové hned v úterý ráno sdělili novinářům, kteří už krátce po obědě připravili zvláštní vydání. „Dnes v časných ranních hodinách přiletěla naše československá delegace z jednání v Moskvě," informovalo Rudé právo a uvedlo, jaký dopad měl návrat pro Prahu. „Sovětští vojáci s tanky odjeli z náměstí Maxima Gorkého. Poprvé za šest dní okupace je budova Národního shromáždění bez přítomnosti blízkého sousedství okupačních jednotek," psal deník. 

Smrkovský: Dostaneme se z toho!

27. srpna 1968, moskevská jednání v karikatuřeOdchod vojáků od parlamentu popsala Rudému právu místopředsedkyně Národního shromáždění Marie Miková. „Poslední noc byla velmi rušná, neklidná. Celou dobu burácely pásy tanků, automobily se samopalníky. Opouštěly střed Prahy a odjely i sovětské tanky od parlamentu, které několik dnů i nocí mířily hlavněmi na budovu, a tím i na nás." Noviny reprodukovaly i první slova předsedy parlamentu Josefa Smrkovského. Ten se v rozhovoru všemožně vytáčel, aby nakonec řekl: „Já myslím, že se z toho dostaneme." Více prý řekne Dubček a Svoboda.

Článek doplňovala výmluvná fotografie s nabíleným heslem na zdi: „Nežli volit zradu, volit smrt!"

Kdo zradil národ?

Prahou koloval vtip: „Víte, proč byl Ludvík Svoboda tak dlouho v Moskvě? Aby tam měli aspoň čtyři dny Svobodu." Když se ale vynořily první oficiální zprávy o přijatém „moskevském komuniké", národ přestal vtipkovat. Náladu dne asi nejlépe vyjádřil komentář v ostravských Spojených denících: „S přibývajícími body komuniké se nám víc a víc stahovalo hrdlo. To přece není možné! Zradila nás vlastní víra v naše představitele Svobodu, Dubčeka, Smrkovského, Černíka? Přecenili jsme jejich člověčí sílu, nezlomnost, statečnost, anebo podcenili hrubý nátlak moskevských bratří? Přestože se v prvních chvílích dralo do úst slovo zrada, nevyslovili jsme je."         

Foto: archiv 

 

  

  

  

  

  

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ