Klausův nástupce
Aby prezidenta volil lid? To není chytrý nápad, tvrdí Benda

Ďábel je v detailu, glosují s oblibou politici přímou volbu prezidenta. Návrh, který by ji uvedl v život, mají nyní poslanci znovu na stole. A ani tentokrát to nevypadá, že by za dva roky o hlavě státu rozhodovali sami občané. Nasvědčují tomu i odpovědi politiků napříč politickým spektrem.

Na otázky on-line deníku TÝDEN.CZ odpovídali v unikátním trojrozhovoru místopředsedkyně Věcí veřejných a šéfka legislativní rady vlády Karolína Peake, místopředseda ústavně právního výboru sněmovny za ODS Marek Benda a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Zvolí si v roce 2013 lidé nástupce Václava Klause přímo?

Peake: Podle toho, jak zatím probíhá diskuze, jsem sice pořád optimista, ale šance vidím tak padesát na padesát.
Benda: Jsem k tomu lehce skeptický. Spíš se domnívám, že to tak nebude, že nedojde ke shodě mezi oběma komorami o přímé volbě prezidenta a že se prezident bude v roce 2013 volit nepřímo.
Tejc: Sice bych si přál, aby to tak bylo, ale kolegové z ODS začali ustupovat ze všech dohod. Takže s ohledem na komplikovanou proceduru a s ohledem na to, že musí být třípětinová většina nejen ve sněmovně, ale i v Senátu, to teď vidím tak padesát na padesát.

Kdyby záleželo pouze na vás, měl by prezident volit přímo?

Peake: Prosazovala bych přímou volbu prezidenta. Nejen proto, že jsme to měli ve volebním programu, ale proto, že si myslím, že je to tak správně.
Benda: Kdyby záleželo jen na mně, rozhodně bych zůstal u současného systému. Neexistují žádné ústavní důvody k přímé volbě, jen dění ve Španělském sále před čtyřmi lety. Protože se cítím vázán koaliční smlouvou, jsem připraven hlasovat pro přímou volbu tak, jak ji vláda předložila. Ale sám za sebe to nepokládám za chytrý nápad.
Tejc: Ano, občané by měli mít možnost zvolit si hlavu státu, která je bude reprezentovat. Zároveň bychom se vyhnuli podivným obchodům a manipulacím, kterých jsme byli svědky v nepřímých volbách. Také je třeba zvýšit důvěru občanů v politiku.

Měly by se v souvislosti se zavedením přímé volby měnit i pravomoce prezidenta?

Peake: Jsem zastáncem neměnění pravomocí. Pouze změny způsobu volby. Myslím, že přímo volený prezident má větší legitimitu, a neměly by se mu proto pravomoce ubírat, jak se navrhovalo v dřívějších obdobích. Naopak posilování pravomocí je v tuto chvíli natolik kontroverzní záležitost, že bychom tím přímou volbu úplně zablokovali.
Benda: Myslím si, že určitě ne. Ale trochu to naznačuje i tu problematičnost. Když už chci mít přímo voleného prezidenta, kterého si občané vyberou, dám miliardu za volby, tak ho přece ještě neoberu o pravomoce, to nedává do značné míry smysl.
Tejc: Myslím, že by nebylo potřeba nijak zásadně posilovat jeho kompetence. Možná jen ve vztahu ke jmenování předsedy a místopředsedy nejvyššího správního soudu. Naopak co se týče jmenování bankovní rady ČNB, o které rozhoduje dnes sám, trváme na tom, aby byl potřeba souhlas Senátu nebo vlády. Protože tam existuje nebezpečí, že by tato skupina mohla chtít získat vliv nad sebou samými, a tak by se domluvila se svým kandidátem, že jeho kandidaturu štědře finančně podpoří výměnou za jmenování rady.

A co předvolební kampaně? Měla by se zastropovat částka, kterou za ně kandidáti utratí? Aby pak nevyhrál člověk, který si zaplatí nejvíce billboardů.

Peake: Samozřejmě, marketingová část je tou nejzrádnější z celé přímé volby. O tom, jestli mají být stropy na kampaně, se bavíme i v rámci financování politických stran a kampaní politických stran. Nemyslím si, že by to nazrálo k tomu, aby tomu tak bylo u přímé volby prezidenta, když se na tom nejsme schopni dohodnout ani u politických stran.
Benda: Zase nepodceňujme občany, ne vždycky nejdražší kampaně vyhrávají. Jsem spíš nepřítel stropů na volební kampaně. Pokládám je za velmi umělý produkt, který se pak obchází tím, že tu kampaň dělá někdo jiný nebo se dělá negativní kampaň. Ale nikdy přece volby nebyly o tom, že nejdražší kampaň vyhrává.
Tejc: ČSSD je pro zastropování financování volebních kampaní jak parlamentních, tak prezidentských. Navíc prosazujeme, aby se volební období prodloužilo na šest let, takže by se prezident volil vždy současně se senátními volbami, aby nebylo potřeba tolik finančních prostředků. Stát by tak ušetřil minimálně jednu miliardu korun.

Jaký bude mít přímá volba prezidenta dopad na státní rozpočet? A nebudou to zbytečně vydané peníze?

Peake: Je to téma, které se diskutuje už dvacet let a vždycky jdou strany do parlamentu s tím, že to prosadí. Předpokládám, že kdyby to voliči nechtěli, tak s tímto ty strany volit nebudou. Jaké budou přesně dopady do rozpočtu, uvidíme i podle toho, jak bude probíhat legislativní proces.
Benda: Volby nikdy nejsou vyhozením peněz. Kdyby přímá volba byla, tak až v roce 2013 a musely by se na ni samozřejmě peníze v rozpočtu vyhradit. Ale řádové náklady na uspořádání voleb jsou dejme tomu tři čtvrtě miliardy, možná ještě o něco méně. To myslím, že není hlavní problém, to by se vždycky muselo v rozpočtu najít.
Tejc: Kdyby se prezidentská volba konala současně se senátními volbami, byla by to otázka desítek milionů. Jinak asi miliardu korun.