Nespokojení učitelé
Akademici budou stávkovat, pokud vláda do 28. 3. nezareaguje na požadavky

Nespokojení vysokoškolští učitelé z filozofických fakult (FF) vyhlásí stávku, pokud vláda do 28. března adekvátně nezareaguje na jejich požadavky. Zástupci akademiků to uvedli na sociálních sítích. Akademici požadují pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách. V úterý 28. března budou vysokoškolští pedagogové pořádat protest s názvem Hodina pravdy. Konat se bude v Praze a v Olomouci, informovali organizátoři akce. Mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová řekla, že se připravuje materiál s návrhy řešení, kterým se bude úřad a vláda zabývat.

Představitelé Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petr Baierl a František Kratochvíl už dříve řekli, že na Den učitelů 28. března chtějí mimo jiné prostřednictvím přednášek a diskuzí informovat o tom, jak jsou podle nich sociálněvědní a humanitní obory na univerzitách podfinancované. Výuka se tomu přizpůsobí například na FF Univerzity Karlovy v Praze a FF Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

V prostorách FF UPOL se rovněž 28. března ve 13.00 sejde protestní shromáždění. "Nebudeme-li mít včas patřičnou odezvu z Vlády ČR, bude vyhlášena stávka," píše se na facebooku k akci Hodina pravdy. Stávka by se podle organizátorů akce projevila mimo jiné omezením výuky.

Organizátoři protestu, kteří jsou podepsáni i pod peticí na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, požadují zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách a navýšení rozpočtu univerzit.

Akademici v poslední době upozorňují na zvětšující se rozdíly ve financování mateřských, základních a středních škol v porovnání s univerzitami. Odměny učitelů v regionálním školství v posledních letech rostly, naopak mnozí akademici z humanitních a sociálněvědních oborů odcházejí kvůli nedostatečným výdělkům pracovat mimo vysoké školství. Například podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult a děkana FF UPOL Jana Stejskala hrozí to, že tyto obory budou mít v budoucnu málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dříve slíbil, že se situací na univerzitách bude zabývat. Mzdovou politikou na VŠ se nyní podle ředitelky sekce vysokého školství na MŠMT Radky Wildové zabývá pracovní skupina, jejíž vznik Balaš inicioval. "V současné době se pracuje na materiálu, kterým se bude zabývat jak MŠMT, tak vláda. Obsahem materiálu bude analýza mzdové situace na VŠ a návrhy řešení, a to jak okamžité, tak dlouhodobé, směrem ke státu i VŠ," uvedla ve čtvrtek Lednová. Doplnila, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců je ale výhradně v kompetencích univerzit.

Na podfinancování vysokého školství upozorňují rovněž Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ). Podle RVŠ by měl být pro univerzity jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Podobně se vyslovily i ČKR a VOS.

Mluvčí MŠMT Aneta Lednová řekla, že na vzdělávání na veřejných VŠ je pro letošek určeno 30,9 miliardy korun, tedy více než loni. Podle dostupných informací chce resort pro rok 2024 pro univerzity o deset miliard více než v tomto roce.