Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla podle prezidenta Miloše Zemana nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA, a to nejen v roli šéfky americké diplomacie.
V kondolenčním dopise adresovaném jeho americkému protějšku Joeovi Bidenovi Zeman připomněl, že politička narozená v Praze velmi napomohla brzkému vstupu Česka do NATO, a to v době, kdy byl premiérem. Albrightová nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností a spojníkem mezi Českem a Spojenými státy, uvedl Zeman.
Albrightová zemřela ve středu, bylo jí 84 let. Dvakrát musela opustit rodnou zemi před totalitním režimem. Poprvé prchala její rodina z Československa před nacisty, podruhé po komunistickém převratu.
"Paní Albrightové si vážily nejen Spojené státy americké, ale i já osobně a celý český národ. Nebojím se dokonce říci, že úcty a obdivu se jí dostávalo po celém světě. My, Češi, jsme ji považovali za svou, přestože z rodného Československa odjela ještě v dětském věku. Po celý svůj život si však kromě výtečné češtiny udržovala i lásku ke své rodné vlasti," napsal Zeman Bidenovi. Albrightová byla podle českého prezidenta také vzorem pro řadu žen a dívek, které inspirovala svou silou, energií a odhodláním.
Zásluhy první ženy v čele americké diplomacie krátce po oznámení jejího úmrtí ocenili i další čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i o to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v Severoatlantické alianci.
Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Billa Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se významně zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO.
V roce 1999 patřila Albrightová k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Zeman se loni v květnu za alianční bombardování omluvil a požádal Srby o odpuštění. Letecké útoky NATO byly podle něj protiprávní, neboť je neschválila Rada bezpečnosti OSN. Česko tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně, uvedl Zeman, který v té době stál v čele české vlády.
