Analytici: Reforma zlepší ekonomiku, ale není razantní

Reforma veřejných financí, kterou schválila sněmovna, významně zlepšuje ekonomické prostředí v Česku. Shodli se na tom analytici a zástupci podniků. Nejvíce chválí pokles daní a zjednodušení administrativy pro podnikání; na druhou stranu však považují reformu za málo razantní. Změny podle nich příliš neřeší zadlužení země.

K TÉMATU: Vláda může slavit, reforma prošla

"Schválení reformního batohu je nejdůležitějším zásahem do ekonomického prostředí za uplynulých deset let," řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Ačkoliv by změny mohly podle něj být ambicióznější pokud jde o stabilizaci veřejných financí, jde o posun správným směrem. Bez přijetí změn by narůstalo zadlužení země kvůli lavinovému růstu sociálních výdajů. Také by byla otázka času, kdy by se obnovily problémy s financováním zdravotní péče, dodal.

"Oceňuji zejména zavedení stropů na sociální a zdravotní pojištění, zrušení daně z dividend ze třetích zemí a změny ve vyplácení některých sociálních dávek. I přesto však návrh nenaplnil naše představy o ambiciózní a rychlé změně," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a personální šéf Škody Auto Martin Jahn. "Doufáme, že se podaří stabilizovat veřejné finance tak, aby mohlo dojít k přijetí eura v co nejbližším termínu," dodal.

Snižování daňové zátěže přivítají všichni, včetně malých a středních podnikatelů, upozornil předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. Každé snížení daně z příjmu právnických osob více podporuje podnikatelskou aktivitu a zvyšuje atraktivitu ČR pro investory. Opatření na trhu práce jsou ale podle něj nedostatečná. "Z projevů politiků se vytratilo slibované snížení pojistného živnostníků," poznamenal.

Rychlejší a výraznější snížení daní je pro firmy, podnikatele i zaměstnance jistě přínosem, komentoval pozměňovací návrhy v návrhu reformy analytik Patria Finance David Marek. Nižší přímé daně by podle něj měly podpořit hospodářský růst, krátkodobě bude ale potřeba pokrýt chybějící rozpočtové příjmy. "Hlavním problémem veřejných financí není daňový systém, ale deficity a zde by mělo být nasměrováno úsilí a kreativita vlády," doplnil.

Daňový pilíř reforem vychází podle Sobíška spíše z politických preferencí současné vládní koalice než z potřeb stabilizace veřejných financí. Přesto jej považuje za prospěšný, a to kvůli přesunu daňové zátěže z přímých do nepřímých daní a kvůli zjednodušení systémů daní z příjmu fyzických osob. Daňové změny podle něj zvednou v roce 2008 inflaci o necelý procentní bod. Reforma umožní příští rok pokles deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, pokud zůstane ekonomický růst na solidní úrovni, podotkl.

"Žádná reforma veřejných financí, ale dílčí úpravy v oblasti daňových pravidel," popsal reformu Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Nejméně podle něj vydělají střední vrstvy, absolutně nejvíce vysokopříjmové skupiny, relativně hodně vydělají i nízkopříjmové skupiny. Pokud budou opatření zavedena do praxe, mohla by působit pozitivně na prodloužení období relativně slušného tempa růstu ekonomiky měřeno růstem HDP, odhadl.

Ostře proti koaličnímu materiálu jsou odboráři. "Jde o mediální divadlo, ale bohužel s ještě většími negativními dopady na převážnou část občanů," řekla mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová. Reforma podle ní povede k ještě větší polarizaci mezi chudými a bohatými. Negativní dopady lze prý očekávat u financování veřejných služeb a rozpočtů obcí s dopadem na běžného občana. "Snížení veřejné spotřeby a investic povede ke zbrzdění ekonomického růstu se všemi negativními důsledky zpětně znovu pro veřejné finance," doplnila.

Rakousko je v hodnocení reformy opatrné

Českou reformu veřejných financí hodnotí rakouští analytici spíše opatrně. Podle analytika Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnávání Petera Havlika je zákon, který přijala sněmovna, sice prezentován jako velmi ambiciózní krok, ve skutečnosti však Havlik považuje označení "reforma" spíše za zavádějící. Expert bankovního domu Raiffeisen Peter Brezinschek zase varoval před možnými komplikacemi na cestě ČR k přijetí eura.

"Řekl bych, že jde spíše jen o určitou úpravu systému daní a poplatků. Skutečná reforma, která by směřovala k zabezpečení vyrovnanosti rozpočtu, by musela být hlubší a zahrnovat i penzijní a zdravotní systém," řekl Havlik.

"Kromě toho si myslím, že podobná změna vyžaduje větší politickou podporu, než je většina jednoho nebo dvou hlasů poslanců, protože při změně poměru sil hrozí, že bude zase zrušena," dodal.

Expert Raiffeisen banky Peter Brezinschek vyjádřil obavy z vlivu schválených změn na deficit rozpočtu a české směřování ke společné evropské měně. Za pozitivní označil snížení daňové zátěže právnických osob, které by mělo přispět k další dynamice českého hospodářství.

"Snížení daní z příjmů jednotlivců neznamená ve skutečnosti pokles na ohlášených 13,5 procenta, ale vzhledem ke způsobu výpočtu by to podle našich propočtů bylo při dosavadním způsobu v průměru 19 procent ve srovnání s dosavadním průměrem 23 procent. Ale i to je finanční úleva a zlepšení situace většiny lidí, ovšem zřejmě s výjimkou důchodců," řekl.

"Úbytek příjmů státního rozpočtu však nebude dostatečně kompenzován a jeho deficit reforma nesníží. K tomu budou nutné další škrty na straně výdajů. V roce 2009 se pak rozpočtová situace zřejmě ještě dále zhorší. Rovněž zvýšení dolní hranice DPH bude znamenat zvýšení míry inflace někam ke čtyřem procentům a to spolu s deficitem rozpočtu může vážně zkomplikovat cestu České republiky k euru," řekl Brezinschek.

Německý analytik: Záleží na posílení nebo oslabení daňové souteže v EU 

Hubert Gabrisch z německého Ústavu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH) považuje v širším evropském kontextu za rozhodující, zda nové české reformní zákony posílí nebo oslabí daňové soutěžení v rámci Evropské unie.

Některé nové členské státy EU mají velmi příznivá daňová pravidla, s nimiž jsou schopné lákat zahraniční investice. Pro staré země to znamená, že se musejí tomuto tlaku přizpůsobovat, uvedl Gabrisch. V minulých letech to udělalo například Rakousko. Expert IWH v této souvislosti připomněl, že také Německo vstoupí do roku 2008 s reformou podnikových daní, která má zlepšit postavení a konkurenční schopnost německých firem.

Podle české vlády vlády má balík daňových, sociálních a zdravotních změn zastavit zadlužování země. Opozice tvrdí, že nic takového nepřinese a většinu lidí poškodí. Reformu, s níž kabinet nepřímo spojil svůj osud, nyní posoudí ještě Senát a prezident.

Ilustrační foto: Jan Zátorský