Armádu neoslabíme. Vláda schválila obrannou strategii

Vláda ve středu schválila novou desetiletou obrannou strategii České republiky. V dokumentu, který připravilo ministerstvo obrany, je zdůrazněno, že ani přes pokračující hospodářskou recesi by stát neměl dopustit, aby armádu oslabilo další omezování zdrojů. Mohlo by to prý totiž vést ke zhoršení kvality vojska a oslabení věrohodnosti ČR v mezinárodním společenství.

Materiál také počítá s pokračováním nadzvukového letectva ve výzbroji armády. Stíhačky by měly patřit i do systému protivzdušné obrany NATO.

Podobně jako další státní organizace se i ministerstvo obrany potýká s vládními rozpočtovými škrty. Úřad by měl v příštím roce hospodařit s výdaji téměř 42 miliard korun. Podle armádních špiček je přitom vojsko ve své současné velikosti a úkolech dimenzováno pro rozpočet zhruba 55 miliard korun ročně.

Podle dokumentu si sice armáda i přes škrty může udržet některé schopnosti tím, že bude spolupracovat s partnerskými zeměmi, mezinárodní iniciativy ale nemohou nahradit roli státu v zajišťování své obrany a rozvoji vojska.

Nelze prý podceňovat ani riziko zdrojové, organizační a personální destabilizace systému zajišťování obrany České republiky, která by vedla ke ztrátě kvality vojenského personálu, úpadku prestiže vojenského povolání, erozi vojenských schopností státu a oslabení věrohodnosti a politické váhy ČR.

Řešením tíživé finanční situace spojené s hospodářskou recesí je podle materiálu efektivnější vynakládání prostředků na obranu země. Také by měla být upravena organizační struktura obranného resortu.

Podle materiálu je klíčovým faktorem pro efektivní rozvoj obrany země předvídatelná a adekvátní výše výdajů ze státního rozpočtu. Česko investuje nejen do vlastních ozbrojených sil, ale finančně přispívá i na společnou obranu v rámci NATO. Ministerstvo obrany bude podle dokumentu zároveň i nadále podporovat český obranný průmysl.

Nová strategie počítá s dalším využitím nadzvukových letounů ve výzbroji vojenského letectva. Vláda nyní řeší varianty pokračování stíhaček rychlejších než zvuk v armádním letectvu. Česko má od roku 2004 v pronájmu 14 švédských stíhaček Gripen. Obrana nyní uvažuje, jestli kontrakt prodlouží nebo vypíše nové výběrové řízení.