Asistenti zákonodárců nepracují v takzvaném švarcsystému, za který hrozí poměrně vysoké pokuty. Po dubnové kontrole ve sněmovně to uvedl Státní úřad inspekce práce. Skutečnost, že v případě asistentů nejde o nelegální způsob zaměstnávání, sněmovna tvrdila dlouhodobě.
Služby asistentů zákonodárcům nenaplňují podle generálního inspektora úřadu Rudolfa Hahna znaky závislé práce a není nutné s nimi uzavírat klasické smlouvy. Podle serveru Lidovky.cz Hahn poukazuje také na to, že asistent sice vykonává služby pro zákonodárce, smlouvu s ním ale uzavírá sněmovna.
"Někdo si tu službu objednává, někdo ji poskytuje a někdo ji využívá. Jsou tu tři strany, ale švarcsystém je výsledkem dohody dvou stran," řekl serveru Hahn.
Sněmovna už v lednu, kdy se podezření opět objevilo v tisku, zdůrazňovala, že asistenti vykonávají služby na základě zvláštní, nikoli pracovní smlouvy podle zákoníku práce. Nebylo by to ani možné, protože sněmovní kancelář jim nezadává práci, není určeno místo jejího výkonu a nestanoví se pracovní doba ani rozsah činnosti.
Zákonodárci novelou zákoníku práce od ledna po pěti letech švarcsystém v podstatě zakázali a zvýšili za něj pokuty. Firmám hrozí postih od 250 tisíc do deseti milionů korun. Lidé, kteří pro ně takto - na vlastní živnostenský list - pracují, mohou dostat až stotisícovou pokutu.
Způsob práce zavedl jako první začátkem 90. let benešovský podnikatel Miroslav Švarc. Firma tímto způsobem ušetří na sociálním a zdravotním pojištění, "zaměstnanec" na živnostenský list si může odečítat od daňového základu náklady, nemusí platit nemocenské pojištění, ovšem nemá nárok například na dovolenou, odstupné nebo pracovní pomůcky.
