Ať politické mozky platí stát, žádá ČSSD
08.11.2007 09:00 Exkluzivně
ČSSD by ráda, aby stranické think tanky dostávaly peníze ze státního rozpočtu. Klíčem by byl úspěch partaje ve volbách. Socialistům totiž nikdo nechce sponzorovat jejich akademii. Pravicová konkurence takový nápad odmítá.
Jiří Paroubek by chtěl, aby ČSSD měla svůj think tank - organizaci připravující pro stranu analytické materiály či zákony. Chce proto oživit více než staletou Masarykovu dělnickou akademii. Je tu ovšem problém: nejsou peníze. Paroubek už má ale plán.
„Stranické instituce typu Masarykovy dělnické akademie by mohly být financovány podle počtu mandátů, které ve volbách politické strany získají," vysvětluje předseda sociální demokracie. Takový systém funguje třeba v Německu či v Rakousku.
Plán předsedy ČSSD, který postupně získává konkrétnější obrysy, podporuje také politolog a asistent Lubomíra Zaorálka Lukáš Jelínek, který akademii loni vedl. Uznává ale, že významnou roli v tom hraje mizivý zájem soukromých firem o sponzoring. „Levicové think tanky nejsou bohužel z těch nejatraktivnějších," připouští.
Částečně za to může renomé akademie - dosud paběrkovala na okraji zájmu veřejnosti, jejími členy a sympatizanty byli totiž hlavně starší lidé. Ještě loni v zimě ji vedl čtyřiaosmdesátiletý zasloužilý sociální demokrat Miloš Bárta.
O nedobré kondici akademie ze všeho nejvíc vypovídá loňská transakce. Na její účet přišly před volbami dva miliony korun od amerického Paroubkova mecenáše Alexe Čecha. Akademie je měla použít na podporu ČSSD, ale jediné, nač se zmohla, bylo peníze přeposlat na konto sociální demokracie. VÍCE ZDE
Neprůhledná sdružení
Pravicové think tanky dotování ze státní kasy odmítají, jedno ale mají s levicovou akademií společné: všechno jsou to občanská sdružení. A právě o neprůhledném financování politických sdružení se teď diskutuje.
Server TÝDEN.CZ totiž jako první upozornil, že spolek Becario, založený Mirkem Topolánkem, se víc než pomoci vysokoškolským studentům, což by měla být jeho hlavní činnost, věnuje organizaci golfových turnajů, na nichž se premiér setkává s byznysmeny. VÍCE ZDE
Minulý týden navíc do hry opět vstoupili socialisté. Bohuslav Sobotka představil zákonnou úpravu, jíž by se dohled nad sdruženími zpřísnil: spolky, jež by měly roční obrat nad tři miliony, by musely mimo jiné zveřejňovat podrobné výroční zprávy. K tomu je dnes nikdo nenutí, do jejich účetnictví nemá veřejnost vůbec přístup.
Těžko rozlišit, jestli ČSSD svou snahou nechce odlákat jen pozornost, krátce po Becariu si totiž novináři posvítili na organizaci Zuzany Paroubkové, která pomáhá dětem v dětských domovech. Vyšlo najevo, že se sponzory jí pomáhal přímo expremiér a že za rok a kus existence sdružení mu dárci přispěli 14 miliony; Paroubková ale detaily zveřejňovat nechce. VÍCE ZDE
Politický nezájem
Sdružení na rozdíl od nadací či veřejně prospěšných organizací nemusí zveřejňovat své sponzory, a hrozí proto, že je politici mohou používat k „neoficiálnímu financování".
Jak rozumět think tankům |
* Think tanky jsou organizace, které se zaměřují na analyzování a obhajobu politických názorů. Jejich kořeny sahají v anglosaském světě až do 19. století; nejčastěji se sdružují kolem pravicových stran. * Kritici jim vyčítají, že jde v podstatě o lobbistické struktury, které se snaží svými elaboráty ovlivňovat novináře a vlivné byznysmeny. * Prvním českým think tankem byl pravděpodobně Liberální institut, který vznikl v roce 1990, už tehdy za ním stál jeho dnešní předseda Miroslav Ševčík. Postupně se přidávaly Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), Institut CEVRO, Centrum pro studium demokracie a kultury, eStat.cz či Občanský institut. * Jedná se výhradně o organizace buď přímo napojené, nebo aspoň sympatizující s ODS, omezeně s KDU-ČSL. |
Tak třeba dozvědět se, kdo dává peníze nejúspěšnějšímu „ódesáckému" think tanku Cevro, nelze. Jeho ředitel Ladislav Mrklas tvrdí, že nástup ODS k moci nijak se zájmem o sponzoring nezahýbal. Výroční zprávu prý ukáže, ale jména dárců tam nejsou.
Totéž zájemce zjistí, když se podívá do materiálů Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) spřízněného s Václavem Klausem. Jeho vágní výroční zpráva pouze říká, že v roce 2006 obdrželo centrum dva miliony od komerčních společností, nikde ale žádná jména.
Přitom prezident Klaus se pak s představiteli podniků, kteří se na chodu CEP podílejí, velmi pravděpodobně potkává na jím pořádaných seminářích a konferencích. Ti od něj mohou žádat, aby se za ně přimluvil či aby jejich zájmy hájil třeba ve svých veřejných vystoupeních.
Foto: ČTK a archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.