Významné výročí
Atentát na Heydricha připomene rekonstrukce útoku, vzpomínkové akty i výstavy

Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety, přehlídky, přednášky historiků, výstavy a další akce v pátek v Česku připomenou 80 let, které uplynou od útoku československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnější muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holokaustu. Zúčastní se jich čelní představitelé státu i zahraniční hosté včetně slovenské prezidentky Zuzany Čaputové či šéfky britské diplomacie Liz Trussové.

Hlavními akcemi budou rekonstrukce útoku v pražské Libni a večerní slavnostní shromáždění v Národním muzeu, při kterém bude otevřena výstava věnovaná operaci Anthropoid. Při ní na konci roku 1941 do Československa okupovaného nacistickým Německem seskočili Jozef Gabčík a Jan Kubiš, aby zaútočili na Heydricha, jednoho z hlavních představitelů nacistického Německa. Atentát se jim za pomoci domácího odboje podařilo uskutečnit o pět měsíců později 27. května 1942. O další tři týdny později zemřeli po několikahodinovém boji s německými jednotkami v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici.

V Libni je připraven celodenní program připomínající historické události 27. května 1942, části z něj se zúčastní i britská ministryně zahraničí Liz Trussová nebo slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Zahájí ho dopoledne přelet historického letadla z druhé světové války Hurricane, po 10.30 začne rekonstrukce útoku na vůz vezoucí Heydricha. Gabčíkovi v rozhodné chvíli selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha vážně zranil. Zastupující říšský protektor zemřel 4. června na otravu krve. Okupační režim ihned po útoku vyhlásil stanné právo a zahájil vlnu teroru a poprav.

Po skončení rekonstrukce nad Libní proletí trojice bitevních vrtulníků Mi-24 české armády a následovat bude vzpomínkový akt u památníku Anthropoid. Konat se bude i přehlídka vojáků a civilistů v dobovém oblečení a jízda historických vozidel. Odpoledne a v sobotu program bude pokračovat hudebními vystoupeními nebo přednáškami historiků v Thomayerových sadech u Velkého Löwitova mlýna. V plánu je i projekce filmu Atentát.

V historické budově Národního muzea se od 18.00 uskuteční slavnostní shromáždění, kterého se zúčastní prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ministryně obrany Jana Černochová nebo ministr kultury Martin Baxa (oba ODS). Součástí akce bude otevření výstavy Nikdy se nevzdáme!, kterou společně připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav. Představí osudy nejen atentátníků, ale i dalších osobností odboje a veřejného života. Název výstavy odkazuje na poslední slova výsadkářů obklíčených v kryptě pravoslavného kostela. "Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!"

Čaputová během návštěvy Prahy ještě uctí památku československých vojáků a obětí heydrichiády u pamětní desky v Resslově ulici a navštíví výstavu o atentátu v žižkovském parku Ohrada. Na Hradě se setká s prezidentem Milošem Zemanem.

Na pátek jsou v plánu i další akce, které útok na Heydricha i další události spojené s operací Anthropoid připomenou. V Rokycanech se uskuteční vzpomínkový akt u domu železničáře Václava Stehlíka, jehož rodina byla 28. května 1942 vyvražděna za ukrývání parašutistů skupiny Anthropoid. V Plzni nebo v Praze bude otevřeno několik výstav, uskuteční se vzpomínková a pietní setkání. Česká ambasáda v Londýně uspořádá promítání filmu Anthropoid.

Český rozhlas Radiožurnál bude v pátek od 8.00 do 12.00 v přímém přenosu vysílat první ze série unikátních zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid. V živých vstupech budou rozhlasoví reportéři společně s historiky a pamětníky minutu po minutě monitorovat nejvýznamnější čin českého odboje za druhé světové války.

Výročí atentátu si Česká republika letos poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru. Vzpomínkové akce budou oslavou hrdinského činu obou československých vojáků a jejich spolubojovníků, statečnosti mnoha lidí, kteří jim v protektorátu pomáhali, i obětí následné tvrdé odplaty nacistů vzápětí po atentátu. Rozsáhlé represe vůči civilnímu obyvatelstvu vyvrcholily vypálením Lidic a Ležáků.

Po atentátu na Heydricha, označovaném za největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války, odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou Francie a Británie. Tento krok přispěl ke znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.