O stížnosti poslance Michala Babáka (VV) bude rozhodovat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech nynějších 13 soudců. Babák si stěžuje na postup předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) při projednávání zákona o církevních restitucích. Ústavní soud by měl podle Babáka odložit projednávání zákona v Poslanecké sněmovně do doby, než o stížnosti rozhodne. Ústavní soudkyní zpravodajkou, která připraví verdikt, je Dagmar Lastovecká.
Běžnými ústavními stížnostmi se zabývají tříčlenné senáty. Pokud je však účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení Parlament, Sněmovna, Senát nebo představitelé obou komor, přebírá stížnost plénum. Výsledek řízení tak vzejde z hlasování všech soudců.
Babákovi vadí to, že Němcová přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něj dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Údajných chyb se Němcová podle Babáka dopustila ve třetím čtení návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Němcová je přesvědčena o tom, že postupovala správně, v souladu s jednacím řádem.
Podle Babáka by měl Ústavní soud odložit další projednávání zákona o majetkovém vyrovnání, neboť hrozí škoda téměř 170 miliard korun. Následně by měl soud zákon vrátit Sněmovně k opětovnému projednávání ve druhém čtení. Podle pondělního vyjádření generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška je podobná stížnost neobvyklá.
Langášek ale nechtěl předjímat, za jak dlouho soud rozhodne. Obvykle jednotlivé stížnosti řeší přinejmenším několik týdnů, spíše měsíců. Obecně platí, že ústavní soudci legislativní proces zkoumají většinou až poté, co zákony vstoupí v platnost. Aktuálním děním v Poslanecké sněmovně se obvykle nezabývají.
Církevní restituce jsou předmětem politických sporů. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel levicovým Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně.
