Konec kvót
Babiš: Není důležité, že ČR prohrálo spor o migranty u soudu EU

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. Dodal, že není podstatné, že společně s Polskem a Maďarskem prohrálo spor u Soudního dvoru Evropské unie (EU). Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvoru vzhledem k aktuální situaci zásadní.

Podle předsedy opoziční KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které ČR dělala pro zvládnutí migrační krize. Šéf opoziční STAN Vít Rakušan naopak uvedl, že tehdejší rozhodnutí vlády bylo populistické.

"My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení," poznamenal Babiš. "Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně," doplnil předseda vlády.

"To je věc, která reaguje na situaci, která se udála před několika lety, a já to beru na vědomí. Nicméně nic dalšího z toho pro mě nevyplývá," řekl novinářům Hamáček. Mezitím se podle ministra situace vyvinula. Celá řada evropských států a evropských institucí, které dříve považovaly kvóty za řešení, od toho podle něj ustoupily.

Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že rozsudek by pro ČR neměl mít žádné důsledky, protože použitelnost obou relokačních rozhodnutí, kterých se týkal, skončila v září 2017. "Rovněž komise na ústním jednání uváděla, že neusiluje o zajištění konkrétní nápravy a smysl řízení je pro ni primárně symbolický. Proti rozsudku se již nelze odvolat," uvedl Smolek ve vyjádření, které ČTK poskytlo ministerstvo zahraničí.

"Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako ČR v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se ČR snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost," napsal ČTK Jurečka.

Rozsudek nemůže zajistit nápravu

"Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům," uvedl na dotaz Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí, a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.

Předseda KSČM Vojtěch Filip napsal, že rozsudek už je překonaný, neboť nejsou kvóty platné. "Doufám, že už nikdy nebudou jako špatné rozhodnutí uplatňovány," doplnil. "Vždycky jsme tvrdili, že systém kvót pro přerozdělování migrantů je špatný. EU od něj také odstoupila a rozhodnutí Evropského soudního dvoru na tom nic nemění. EU si jím jen chce zachovat tvář, ale nevidím tu žádný způsob, jak ho naplnit v praxi," uvedl na dotaz ČTK místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se rozhodnutím potvrdilo, že ČR v EU ztratila svrchovanost a stala se vazalskou zemí a ekonomickou kolonií. "Rozsudek nám upírá právo rozhodovat o naší zemi a věřme, že je rozsudkem nad budoucností EU. V takovém spolku nelze svobodně žít. Rozsudek evropského soudu znamená jednu zásadní záležitost členství v EU, znamená, že se ČR postupně stane součástí evropského multikulturního chalífátu nazývaného Evropská unie," uvedl v SMS.

Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční. Právníci dotčených států tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót už skončilo, a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Unijní státy jednorázový program zavedly - proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.