Vít Bárta je největší škůdce ekonomiky a Andrej Babiš ve Vodňanech provozuje "kuřecí koncentrační tábor". Takové poučení si mohli televizní diváci odnést z debaty na České televizi, která se týkala cen potravin v Česku.
Důvodem sporu mezi předsedou hnutí ANO 2011 a miliardářem Andrejem Babišem, který je největším českým podnikatelem v oblasti zemědělství a výroby potravin, a předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou je nedávné Bártovo vystoupení. Po svém zvolení do čela VV se totiž vyhranil proti výrobcům s tím, že mohou za drahé potraviny v Česku.
"Věci veřejné jsou kmotrovská organizace, protože byly založeny pánem Janouškem a Hrdličkou," zaútočil hned na začátku Babiš. Je podle něj úsměvné, že Vít Bárta a Věci veřejné bojují za levnější potraviny, když ještě jako členvé vládní koalice hlasovali pro zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), kam patří i potraviny, z deseti na čtrnáct procent.
Není podle něj pravda, že by potraviny v Česku byly dražší než kdekoliv jinde v Evropě. Naopak podle něj kvůli různým slevovým akcím jsou páté nejnižší v Evropě. Pokud se českým spotřebitelům zdály drahé, nejde podle něj o záležitost dodavatelů, ale obchodních řetězců.
S tím ovšem nesouhlasil předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Zvýšení spodní sazby DPH podle něj bylo rozumným kompromisem, který jeho strana ve spolupráci s tehdejším prezidentem Václavem Klausem vybojovala oproti původnímu návrhu. Ten podle něj počítal se zvýšením DPH u potravin na 20 procent.
Už nyní podle Bárty jsou v Česku ceny potravin o dvacet procent vyšší než například v Německu, a může za to podle něj i Babiš. "Obchodní řetězce je zapotřebí též krotit. Nepochybně mají velikou rezervu v tom, jak podporují malé české podnikatele ve svých prodejnách," připustil Bárta a napadl Babiše mimo jiné kvůli podmínkám při chovu kuřat v jeho závodě ve Vodňanech. Označil ho kvůli tamním podmínkám za "kuřecí koncentrační tábor". "V životě kuře, co tam je, neuvidí denní světlo," dodal Bárta.
Spor o marže prodejců
Do debaty se zapojili také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka a prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Podle Juračky nejsou marže prodejců příliš vysoké. "Čím levněji obchodník nakoupí, tím levněji prodá," řekl. Ceny dělá trh, který ovlivňuje jejich výši. Kartelový tlak řetězců na dodavatele podle něj neexistuje a zákon o významné tržní síle, který má vztahy mezi prodejci a výrobci regulovat, selhává.
S tím však nesouhlasil Toman. "Já si myslím, že oligopol funguje. Oni (prodejci) mají jenom jediný cíl, nakoupit co nejlevněji a vybrat co nejvyšší zalistovací poplatky, bonusy a další věci," řekl. Marže obchodních řetězců jsou podle něj v zahraničí nižší než v České republice. "Marže v Německu je spravedlivá. Jestli se vezme deset procent od výrobců, tak se vezme deset procent od zákazníka. Ale nikde se nedostáváme na 60, 70 nebo 80 procent," míní Toman. Zákon o významné tržní síle se podle něj cen a vyjednávání vůbec netýká. Zabývá se takovými věcmi, jako je to, že řetězce musí výrobcům potravin zaplatit za dodání zboží do 30 dnů.
